Jdi na obsah Jdi na menu
 


VU 8522 Cheb

 

ZEMĚBRANECKÁ KASÁRNA
 
Text z publikace:
Zbyněk Černý, Tomáš Dostál, BOLEST V KAMENI / SCHMERZ IN STEIN. POMNÍKY VOJÁKŮM Z CHEBSKÝCH JEDNOTEK PADLÝM V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE / DENKMÄLER FÜR IM ERSTEN WELTKRIEG GEFALLENE SOLDATEN DER EGERER EINHEITEN, CHEB 2007.
Brož., 254 str., 150,- Kč + poštovné.
 

Chebský zeměbranecký pluk sídlil ve „starých“ kasárnách v dnešní ulici 26. dubna. Kasárna byla vybudována roku 1886 na rozsáhlé ploše před Horní branou. Po vzoru vídeňského arzenálu byly kolem nádvoří soustředěny budovy pro důstojní ky, mužstvo a techniku. První kasárna svou kapacitou záhy přestala dostačovat. Již v roce 1891 bylo prakticky nemožné ubytovat 700 narukovaných náhradníků, neboť běžně využívané prostory ve střelnici a hostinci Frankenthal byly limitovány 500 muži. Na tento popud se rozhodla městská rada spolu s velením posádky vybudovat nové ubikace u stávající zeměbranecké kasárny. Přístavba byla dokončena 2. dubna 1892. O čtyři dny později v nich našlo nocleh 370 nově příchozích mužů. Po spojení pluku měl z Horšovského Týna přesídlit do Chebu také zeměbranecký prapor č. 50, tedy III. prapor zeměbraneckého pluku č. 6. Záhy vyvstal problém s jeho umístěním. Proto si již 9. listopadu 1894 sešla smíšená komise sestávající z představitelů okresního hejtmanství, města Chebu, zeměbraneckého velitelství, zeměbranecké intendance a pražského ženijního velitelství a prohlédla si pozemky vedle zeměbranecké kasárny s cílem vybudovat nové kasárny, kancelářskou budovu, důstojnickou jídelnu a patřičné technické zázemí. Počátkem prosince byly plány vyhotovené městským stavebním úřadem komisí schváleny. Slavnostní vysvěcení nových kasáren se konalo v sobotu 16. října 1895. Pluk tehdy nastoupil ve slavnostní výstroji na novém kasárním dvoře, načež plukovník a velitel pluku Robert Scheriau von Kranichshain pádnými slovy připomněl péči císaře Františka Josefa I. o jeho vojáky a poděkoval srdečně městu Chebu za krásné a účelné kasárny. Odpoledne se konal v nové luxusně vybavené důstojnické jídelně slavnostní banket, ke kterému byly přizvány dámy důstojníků, štábní důstojníci 73. pluku, arciděkan Otec Johann Schuh, starosta města Chebu dr. Gustav Gschier a zástupci městské rady. Plukovník von Scheriau za hlučného jásotu pronesl přípitek na Jeho Majestát císaře Františka Josefa I., žertovný přípitek k dámám a vyjádřil vřelé dík městské radě. Starosta projevil potěšení nad „příjemnou a ničím nezkalenou shodou, která mezi členy zeměbraneckého pěšího pluku a obyvateli Chebu neustále panuje.“ Slavnost se protáhla dlouho do půlnoci. Již 22. září 1895 vpochodoval do areálu nových kasáren III. prapor chebského zeměbraneckého pluku doposud sídlící v Horšovském Týně. Pluk se tak se všemi třemi prapory definitivně přemístil do města Chebu. I. prapor obýval staré zeměbranecké kasárny, II. prapor dolní a III. prapor v horní trakt nových zeměbraneckých kasáren. Do nové budovy bylo přesunuto i v roce 1894 zřízené velitelství doplňovacího okresu Cheb.

 

Vojenská kasárna vznikla v Chebu za vlády Marie Terezie.
Armáda opustila tento osmi hektarový areál v centru města začátkem roku 1990.
O dva roky později převedl stát vlastnictví tohoto komplexu budov na město Cheb.
Vznikla tak největší tržnice ve střední Evropě „Tržnice Dragoun“.
V roce 2005 prodalo město komplex bývalých kasáren teplickému podnikateli.
Následovala postupná demolice a výstavba nového obchodního centra.
 
1880 – 1990 vojenská kasárna
1993 – 2005 tržnice „Dragoun“
2007             demolice
 
 

Jaké útvary byly dislokovány ve dvacátém století v Chebu a kdo byli jejich velitelé?

 (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Cheb byly po roce 1945 dislokovány následující útvary čs. armády:

- pěší pluk (prapor) 33

1945 (1947 až 1949) – 1950

- 9. (65.) pěší (střelecký/motostřelecký) pluk

1950 (1954/1955) –1991

- 12. protitankový dělostřelecký oddíl

1950 – 1961

- Okresní vojenské (á) velitelství (správa)

1951 (1954) – AČR

- Vojenská správa dopravního úseku

1960 – 1962

- 20. průzkumná (ý) rota (prapor)

1961 (1966) – AČR

- 5. pohraniční brigáda

1966 – 1972

Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

 

Útvary z období let 1918 až 1939 jsou uvedeny v odpovědi čís. 566.

Ve velení 9. pěšího (65. střeleckého/motostřeleckého) pluku v době jeho dislokace v Chebu se postupně vystřídali: nezjištěno (1950 až 1951), mjr. Kamil Lexa (1951), mjr. Vladimír Šimek (1951 až 1952), pplk. Izidor Srnka (1952 až 1955), mjr. Michal Bodák (1955 až 1958), pplk. Izidor Srnka (1958 až 1961), pplk. Karel Špirk (1961 až 1962), pplk. Václav Lafek (1962 až 1967), pplk. Oldřich Koloděj (1967 až 1970), pplk. Karel Ďurovič (1970 až 1971), pplk. Josef Dvořák (1971 až 1972), pplk. Jaroslav Nakládal (1971 až 1977), mjr. František Pavelka (1977 až 1980), mjr. Vojtěch Seidl (1980 až 1985), mjr. Rudolf Fojtík (1985 až 1989), mjr. Michal Vass (1989 až 1990) a mjr. Pavel Rybák (1990 až 1991). Velitele ostatních útvarů neznáme.

 

Text byl získán ze stránek www.vojenstvi.cz

 

Náhledy fotografií ze složky kasárna Ernsta Thalmanna