Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výcvikové středisko

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Všestrannost

(Specku, 30. 12. 2021 13:05)

Ledový vítr se proháněl po kopcích Doupovských hor, snad víc, než kdy jindy. Celou noc navážely Tatry – osmikolky materiál na planinu holého kopce nad vojenskou střelnicí. Stany, podlážky, stoly, lavice, kamínka a spousty jiných potřebných věcí. Vojáci
to dle rozkazů kompletovali a stavěli. Během dvou dnů tu stálo stanové město.
Samostatně fungující restaurační zařízení, čtyři dlouhé, zateplené stany, vyhřáté na pokojovou teplotu, plné stolů s bílými ubrusy a polstrovanými sedačkami. Osvětlení napojené na elektrocentrálu, před vstupem do každého stanu umyvadla s teplou i studenou vodou, cesty dlážděné dřevěnými podlážkami. Stravu zajišťovaly, tři Poky (polní kuchyně) zaparkované hned vedle. Vařilo se několik chodů, vydávalo se
na porcelán i do skla. Žádné „ešusy“, žádné „bagry“, každý stůl byl prostřen příborem a ubrouskem, nechyběla ani vázička s větvičkami.
A to vše pro delegaci Pozorovatelů. Strejdové se širokými červenými lampasy a zlatým lemováním kolem hvězd.
Uprostřed té drsné horské krajiny, jsem obsluhoval s hrdostí profesionálního číšníka v bílé košili s khaki motýlkem, v bílém fraku, vycházkových kalhotách s nažehlenými puky a naleštěných polobotkách.
Po odjezdu posledního generála nastoupilo zase několik desítek promrzlých vojáků a během jednoho dne rozebrali celé to ležení. Zůstala jen uježděná a ušlapaná, holá planina, po které se dál proháněl ledový vítr.

Kontakt

(specku, 21. 8. 2019 10:41)

Výcvikové středisko kuchařů - K.V. - Březová (VÚ 8038), hledám kontakt na velitele: kpt. Hengeric Jodas. Dejte prosím vědět - díky!

Rozdělení

(specku, 3. 3. 2019 14:20)

Kdo byl rozkazem z předešlého dne určen za „hospodáře“, nemusel se účastnit, všemi tak oblíbené rozcvičky, ani běžného denního programu. Dostal klíče od vstupních dveří do kuchyní
a jídelny, umístěné v přízemí pravého křídla budovy.
Rozkazem byly také rozděleny úkoly ostatních. Někdo byl dozorčím na bráně, někdo v budově, někdo byl číšníkem, někdo směnařem, někteří zůstali žáky. A několik vojáků bylo ten den kuchařem.
Ve cvičných kuchyňkách bylo jejich úkolem uvařit ze stejného materiálu, ve stanoveném čase, podle vojenských norem, jednotné jídlo. Výsledek jejich snažení hodnotila komise.
Nejpovedenější, tedy stravitelné a chutné, servíroval číšník
na velitelský stůl. Ostatní se vydávalo, jako běžná strava všem, kteří toho dne měli jinou pracovní, či vzdělávací činnost.

Re: Rozdělení

(Petr, 5. 3. 2019 14:35)

Služba na bráně byla nudná, tu jsem neměl rád. Kavalec tvrdý, ergonomie žádná. Naštěstí jsem na PVSce objevil v jedné skříni knížky - nějaké torzo knihovny. Tak se dalo aspoň číst.

Výcvikové středisko kuchařů

(specku, 9. 6. 2013 16:32)

Výcvikové středisko kuchařů - Karlovy Vary - Březová

Re: Výcvikové středisko kuchařů

(fero, 4. 1. 2015 20:41)

absolvoval som ho v roku 1987 až88 asi 3 mesiace,šefoval tomu nejaký kpt jodas , bolo tam vcelku fajn
pametá sa niekto

Re: Re: Výcvikové středisko kuchařů

(specku, 5. 1. 2015 19:52)

Kurzem v tomto středisku jsem prošel 1988-1989, hezky se na to vzpomíná. Luděk

Re: Re: Re: Výcvikové středisko kuchařů

(Karel , 2. 2. 2018 20:00)

Ke konci roku 1988 jsem byl na kurzu kuchařů v Březové. Rád na to vzpomínám. Má někdo nějaký kontakt? Karel tel.721 439 818

Re: Re: Re: Re: Výcvikové středisko kuchařů

(Petr, 16. 2. 2019 17:36)

Karle, byly tam dvě výrazné figurky - Kern a Herák. Pamatuješ na ně?

to je nadhera

(marek.petr1@seznam.cz, 19. 4. 2015 22:44)

Tady cetar ktery tam v r 86 zacal cvicit kuhare tehdy tomu velel ppor hengeric jodas prisel jako maly a nesmely por moc jsme se v lasce nemely on sice velel a ja rozhodoval .co hospoda u slunce?

Ze vzpomínek

(specku, 8. 1. 2015 15:24)

Vánoce
„Nepřítel by mohl využít vánočních svátků, a tak armáda musí zůstat bojeschopná!“, byla odpověď, proč nikdo nedostane opušťák.
Přišlo mi divné, že právě zde, ve výcvikovém středisku pro kuchaře, kde jedinou zbraní byla vařečka, se bude držet „bojová pohotovost“.
Zasněžená krajina za oknem, lehce poletující sněhové vločky a říčka „Teplá“, co byla samý led a rampouch, navozovaly tu sváteční atmosféru. Nálada však nebyla taková.
Celodenní program byl bezmála svobodný, možná měl víc štěstí, kdo měl nějaký ten provozní úkol. Telka na „pévéesce“ byla volně dostupná po celé svátky. Přístupná byla i společenská místnost v přízemí. Zde stál bar ve tvaru žebřiňáku, barové stoličky – upravená sedla na koně, v krbu tiše praskala hořící březová polena a v rohu místnosti se krčil ozdobený vánoční stromek.
To však neměnilo nic na tom, že jsme v zeleném a domů se nejede! Je pravda, že být třetí měsíc na vojně a chtít opušťák, byla tak trochu drzost. Nezůstal tedy, než pocit, že s planým nasazením střežíme klid a mír, té naší „socialistické vlasti“.

kurz zbrojar-delmajster Brezova

(Jan Ćelovský, 14. 9. 2014 13:26)

v tychto kasarńach som služil na jeseń 63 až ja r 64. Boli tam so mnou Janko Kubík Julo Urmacher, na mena veliteĺov si žial už nespominam.Spominam si ešte na Jirku Bruha pochadzal asi z Ostrova n. ohri rad som počuval jeho hru na gitaru.Ozvite sa ak si niekto na mńa spomenie.Kontakt celovskyjan@post.sk