ZVS ve vzpomínkách

Pavle, chválím... super!
A jak říkal Josef Dvořák ve filmu Černí baroni: "Tak je to správné, tak to má být.."

Nebylo mi jasné, proč Veselý má nižší hodnost, než Bihári/y (nevím, jak je správně)...

Jednou jsem se šéfa Veselého na to zeptal.... Prý pan Biháry uměl krásně na housle a jednou na cvičení kde byl i velitel západního vojenského okruhu, se tak urputně slavilo a Biháry tak perfektně hrál, že mu v opilosti přímo velitel ZVO slíbil povýšení... ovšem nestalo se tak a tak Biháry se důrazně připomněl a veliteli ZVO nezbylo, než povýšit...
Chlapi víme, že to tak někdy chodí....
Proto byl pan Byháry hodnostně výš než pan Veselý....

Můj supermazák, Dušan Adame, mě jednou, jedinkrát zavedl do Baru, který vybudovali předchůdci na půdě, nad RTZ......
Bylo to pro mě neskutečné, že něco takového je vůbec v rámci kasáren možné. Bylo... prý vždy proviantním autem se dovezl materiál pro stavbu,,, financováno to bylo vše údajně z brigád vojáků v pivovaru, tak i později pivo, které se tam pilo....
Paráda, až na to, že jednoho dne, vše bylo zničeno, devastováno, rozbito.... údajně tento bar objevil mjr, Kučera a nechal zlikvidovat... škoda!!
Je prosím pamětník, který toto může potvrdit? Já píši o roku 1970....

Zdravím, mám dotaz, na který mě odpoví snad duše této korespondence, Ivan Slovík. Můj nejvyšší šéf pplk. Blahynka, mimochodem podle fotek, asi devadesátiletý pán, který je opravdu na ta léta ještě bojeschopný...., pak kpt.Záhorský, o němž již zde byla zmínka, ale zajímal by mě můj šéf, v té době podprp. Veselý. někdo z Víza ho zde nazýval "otrokářem", ale já jej znal jako dobrého chlapa, ale oddaného straně. Buď takový byl nebo to jen hrál - nevím. Jeho krásná paní, byla šéfkou vojenského hospodářství - zahrady. O tom snad někdy příště, ale zarazilo mě, že ji před námi vždy tituloval "soudružko".... Kde prosím tento pán žije nebo skončil. Můžete pane Slovíku podat informaci, byl bych vá vděčný. Děkuji.

nprap. Veselý údajne spáchal samovraždu.

Pozdravujem Vás bývalí kolegovia. Som po tretej operácií ruky a stále neviem , ako to dopadlo. Ale nevadí , jednou rukou môžem písať, len auto vidím , ako veliteľ voza. Láďo ja som mal s prp. Veselým veľmi dobré vzťahy a nemyslím si, že by bol zlý človek. Keď som potreboval dostať k nemu chalanov po prijímači , tak mi vždy vyhovel. Ja som mu chodil opravovať televízor domov a aj vojakom ktorí tam stabilne na statku pracovali. . Po revolúcií sa nemohol dívať, ako to všetko ide dole vodou a už neviem v ktorom presne roku sa obesil. Čo je s jeho paní neviem, ale môžem sa opýtať ppluk. Blahynku, možno že jeho pani ešte žije. Ty si robil skladníka u Vraníka ? Bohužiaľ aj ten už velí na onom svete. Tiež som sa tešil na stretko v Chebe , presne v piatok deň pred stretnutím mi opätovne operovali ruku. Všetko dobré prajem bývali Chebáci a čakám Láďo od teba veľa úsmevných príspevkov

Děkuji Ivane za informace, které mě velice překvapily...
Já do Cebu narukoval k dělostřelcům a hned po přijímači mě oslovil, tehdy pprp. Veselý, zda bych nechtěl nastoupit do proviantu (byl jsem vyučen v oboru, tak asi pro to). Mou duši zalilo slunce, místo houfnic 122 - proviant, no neberte to! S prap Veselým, jsem našel společnou řeč a asi až na jeden měsíc, kdy jsem dělal kurz na strojníka Úpravny vody 2000 a strávil krásné léto u vody s ppr. Šrámkem - technikem RTZ, jsem celé dva roky odsloužil v proviantním skladu. Vím, že pocházel někde od Svitav, kde napřed zastával nějakou funkci v zemědělství, líčil mě, jak pomáhal ruským vojákům v srpnu 68, na vojenské zahradě chtěl stavět skleník, kde by pěstoval rudé karafiáty - měl to spočteno, kolik se ušetří na vítacích akcích, když budou karafiáty vlastní... no on tedy opravdu tou dobou i systém žil.. Když jsem končil ZVS, přemlouval mě, ať to podepíšu a budu v proviantu místo něj, tehdy usiloval o nějakou stranickou funkci. Dokonce jsem si musel nasadit jeho brigadýrku a kouknout do zrcadla, jaký by ze mě byl voják z povolání... no raději jsem šel do civilu, ty dva roky stačily. Nicméně za ty dva roky, jsme našli společnou řeč a rád na ně vzpomínám. Ta sebevražda mě překvapila, ale asi to koresponduje s tím, že jeho myšlení a činy byly v souladu s tehdejší dobou a změna pro něj nebyla možná...
Ještě k tvému dotazu, Ivane. Tedy v r. mojí ZVS 1970/72: proviantní sklad Veselý, horní kuchyně Vraník a dolní kuchyně Biháry.

... V kopci stála vilka a hned vedle starý skleník. Zde ve velkých dřevěných sudech, vynikající kysané zelí, šlapané přímo vojáky. Většinou sám "Velký plantážník" (náčelník PZH) odhrnul bílou plíseň na povrchu a holýma rukama naložil oba velké, smaltované hrnce pro VZK. ...

Kyslá kapusta z PZH sa používala len pre potreby VZK? Pretože si nepamätám, že by hu vozili do hornej kuchyne.

Vojenská závodka měla zajímavou tradici. Pokud bylo v jídelním lístku plánované jídlo z kysaného zelí, muselo se pro něj dojít na PZH. V odpoledních hodinách (kuchař, nebo číšník se směnařem) s dvoukolovou károu a hrnci. Přes celé město.

Chcem sa opýtať, kto bol šéfom kuchyne na Víze v rokoch 70/72 a kto bol náčelník proviantnej služby?

bol to perfektni chlap aj ked mi dal 5 dni po sluzbe robil som unho na statku na traktori 13 mesiacov to bol zivot lepsi ako vcivile jedine mi sme mali vichacki do 02:00 a vinaren valstejn ktora bola jedina otvorena bola nasa potom som bol 3 mesiace na skalke v smene v kuchini s nprap Bihari to bol najlepsi rom nasvete potom som bol na repnej kampani v Tetine a bolo po vojne

Ahoj Peter proč ses neozval napiš mi na email Jurek 64@seznam.cz Čau

---Chtěl jsem i na sraz, ale žádní kamarádi se mi neozývají a z Moravy až do Chebu jen tak, se mi jako důchodci nechce, byť bych rád třeba pana ppplk Blahynku viděl osobně!!! Je to pro mě problém....

Nedá mi to, tak ještě dnes taková malá legrace, nebudu jmenovat, protože nevím, zda dotyční ještě žijí....
Evidenci proviantního skladu dělala civilní zaměstnankyně, ale manželka důstojníka. Spočívala v příjmech a odpisech zboží dle surovin na zúčtovacích dokladech, dle sortimentu jednotlivých jídel. .... I stalo se, že přijde nenadálá kontrola z divize. Pokyn podprp. Veselého zněl: Co má paní ... na stavu, to musí být i fyzicky skladem, případné přebytky pryč (nechal pro jistotu přistavit dvě V3S) a co chybí - nějak napravit...
Takže jsme celou noc konali..... chyběl 100% tuk, který jsme dávali známým na roty na topinky - takže ve spodních krabicích byly cihly a na hoře jednotlivé kostky tuku, aby vše sedělo.... Největší problém bzl, že nám přebývaly dvě palety sterilovaného kopru. Tak šel kromě jiného na korbu auta.... Odjeli jsme na Skalku a tam u vody čekali na pokyn, kdy se vrátit. Nicméně mě nedal spát ten kopr!!! Pak jsem zjistil, že paní účtovatelka odepsala místo kapr artikl kopr, kapra tehdy museli mít vojáci 1x měsíčně na jídelníčku. Při měsíční uzávěrce pak asi zjistila, že zapomněla odepsat kapra, což by byl průser, tak toto množství odepsala a přebyrek kopru byl na světě!!! Škoda, že v té době nebylo možno podnikat!!!
Nechci nikoho poškodit, ale opravdu to tak bylo.....

Vzpomínka se rojí, jedna za druhou.... jedna z nich - divizní cvičení a mjr. Kučera. Měl jsem kamaráda, východňára od Košic, Milana Kotoru - osobní řidič pplk. Blahynky.. On měl takové výkyvy, že když nebylo co dělat, tak si vyrobil "PRAK" - jistě víte, co to je a tím prakem, si ve volné chvíli jen tak srtřílel kaminky nebo žaludy... ale ostražitý major Kučera jej přistihl při činu a prak mu sebral a uschoval v tašce u plyn masky. Najednou poplach, plynový útok a mjr Kučera při divizním cvičení musel konat a nasadit masku. Při tom mu prak vypadl a drže za speciální úchytky plynové masky. Dva nadřízení z divize na něj koukali, usmívali se a jeden druhému říká. "Koukej, jakou má zbraň důstojník československé armády, to zápaďáky dostane!!! Takže i tak jsme bojovali a to jsem absolvoval jen asi dvě cvičení..... je těch příhod mnoho. budu vám postupně servírovat....

Zdravím, kolegové ve zbrani,
objevil jsem tyto stránky, tak pro začátek něco málo, časem budu pokračovat i nějaké fotky se najdou. Vojančil jsem 1970 - 72.

Major Blecha, který byl postrachem mnohých, byl vlastně trochu mým kamarádem. Když se stavil v proviantu, měl dotaz:"Jak musí být uskladněn tady ten salám, říkám, "to je trvanlivý (dávali jsme jako přídavky na muničák), stačí pověsit ve spíži". "Fakt, nemám lednici, tak mi šišku dej"....
Kouřil jsem tehdy "startky", jako každý voják... brzy ráno se major Blecha zastavil: "Máš cigaretu? ARMA je ještě zavřená", tak jsem mu nabídnul a nabízel za cigaretu, tehdy "pětadvacetník" - pochopitelně jsem odmítl.... a tak to pokračovalo, až jsem jednou tu minci potřeboval na nové cigarety, tak jsem si ji nabídnutou vzal. Věřte, ta byla tak opotřebovaná, že na ní ta pětadvacítka nebyla skoro vidět.... tak jsem posléze uvažoval, kolik asi cigaret zaplatila.... no ale vždycky při kontrole, byla naše rozhrkaná V3S v pořádku a i ty nová, krásná auta měly problémy. Tak zas někdy příště ......

Posádková Správa u útvaru, měla dva Německé ovčáky. Jeden byl celý černý a druhý s červenohnědými znaky. Vzpomene si někdo na jejich jména?

Raz som čakal v rade na obed a všimol som si,že kamarát má na prste akýsi čierny krúžok podobný prsteňu.Opýtal som sa ho, čo to má.On mi povedal, že predtým než si zoberie tácku s jedlom,položí ruku na výdajný pult tak, aby kuchár ten krúžok na prste videl.Bol to znak že je to ich človek a oni mu majú dať väčšiu porciu jedla.

služil som u Vú 8522 Cheb bol som kuchár na VZK za m.Fojtíka so mnou tam varil ešte Vodrážka a čašník bol Karel Socha z Prahy