ZVS ve vzpomínkách

V roce 85-86 jsem byl na štábu u Ambrozka s Pástorem. Moc jmen si nepamatuji, samozřejmě jmenované 100%. V kuchyni maďar Bihári a byl tam i Pepa Svoboda z Prahy, což je asi jediné jméno, na které si prozatím vzpomenu. Nenašly by se nějaké fotky z té doby?

Trochu si tě pamatuju ,byl jsi písař že.S tebou tam byl i Jirka Paul že?

Máš pravdu, dělal jsem písaře. Jirka tam byl, ale kdyby jsi to nenapsal, tak si ani nevzpomenu. Ta skleróza je šílená. Byl jsem v šoku, když jsem hledal bývalé kasárna a našel OBI. Ještě že to vízo bylo rozpoznatelné na mapách. Pěkně to tam zrušili.

Byl jsem tam v červenci. Místo víza je podnik Chetes ,ale vypadá to tam stejně,alespoň z venku.No a místo pluku je nákupní centrum,to že tam byla kasárna už nejde poznat.V Hervisu tam dělá bývalý ppor.Heczko od tankánů,ale nebyl zrovna v práci. Koukni na facebooku na Miroslav Amito Heczko.

oba jmenované Pástora i Ambrozka jsem potkal později v klimentově rok 93, Pástor velel 2.praporu a Ambrozek byl na štábu pluku jako zást.velitele pro výcvik

Zdravím tě,já byl na Vízu v 85 na jaře jako řidič OT64.Byli jsme tam půl roku a pak nás jako ročáky šoupli na pluk.Ale ty gumy si pamatuji.Jo Bihári byl klasik,když byla služba v kuchyni,tak když se dělal čaj,tak to mu na to nikdo nasměl šahat,to byla jeho specialita vaření a ochucování čaje!!Tenkrát nas tam bylo dost Ostraváku a hlavně Moraváku!!

Prajem pekný deň pani Hana.Ak Vám to neprekáže , tak tu fotografiu pošlite administrátorovi Ľudekovi, ten ju dá na naše stránky a bude nám pripomínať staré zašlé , ale pekné časy. Spomínate tam rok 1979, vtedy som ešte aj ja bol na útvare a je možné , že poznám Vašeho manžela. Chodil som na Vízo opravovať televízory a s Petrom a jeho kamarátmi som nie jeden krát vysedával v nejakom Chebskom podniku.
Takže vopred Vám ďakujem a prajem veľmi pekné prežitie / za pár / buducích sviatočných dni.

Po 25 rokoch som navštívil Cheb bolo my do plaču nenašiel som ani stopu po kasárňach ja som prebral funkciu po mjr. Mojžíšovi ZVP bol kpt, Plátenka velitel pluku mjr.Saidl a pplk Bleccha ešte fungoval najviac si vážim mjr, Pokorného bol kapacita výzbrojár a velký človek ja som odyšiel do školy do Lvova tam ma obvinili z vlastizradyv roku 1985 som opísal zjednotenie Nemecka a pád socializmu osobne náčelník HPS gen. Brabec my odtrhol výložky a z kpt sa stal voj zradca a západný špion každého Chebáka si vážim. A každému vojakovi vzdávam dodatočne hold .

čau mmam pocit jako bych si Tě pamatoval,černovlasý střední postavya brýle
pokud jsi to Ty tak mám asi i tvoji fotku jinak tě zdravím

som to zrejme ja nebol som v Chebe dlho myslel som si že si už nato nikto nespomenie dnes som mal nádherný deň . Po viac ako troch desaťročiach som počul osobne hlas Ivana Slovíka tak začalo moje dnešné ráno - Po obede som sa zhováral s mjr. Mojžíšom a o polnoci som natrafil na tvoju odpoveď to je úžasný deň.

A co ppl Pastor....byl jsem na Vizu do podzimu 85...pod Bolgacem

Ahoj Peťo, až teraz sa dozvedám, ako to s Tebou bolo. Zdravím

Myslím, že si Vás pamatuju i já. A myslím, že máme doma Vaši fotku jste na ní s mým manželem, který byl ZVP na Víze - r. 1979 - 1983.

Já na vízo k Bolgáčovi na podzim 85 přišel z péešky. Pástor byl tenkrát ještě major.

Ivko Slovík my priblížil toto stretnutie ktorého som sa žial nemohol zúčastniť.

Potešilo ma keď som na fotografiach z tohoto stretnutia videl mojich bývalích kolegov pána Mojžíša ,Plátenku,Hodinua ak sa nemýlim aj pána Blahunku.

Srdečne pozdravujem ele raz to snáď vyjde už teraz sa teším

Guzmický peterrytier@gmail.com

Nazdar chalani !

Toto povestné UPPDKV som raz a navždy prevzal do svojho slovníka , celý život som pracoval s ľudmi a každý môj podriadený pozná tento výraz aj keď nikdy nebol na vojne.

Dobrý den,
zdravím pana Šmakala. Jsem bývalý absa od chemiků a v r. 82/83 jsem byl pod npor. Čopákem.
Vzpomínám si, že pře ochodem do civilu jsem byl ve Vaší kanceláři spolu dalšími důstojníky (Pala, Dluhoš) a psal jsem Vám škodní a vyřazovací protokoly za ztracený a zničený materiál. Za každý protokol jsem dostal panáka. Ještě dnes bych nadýchal.
Přeji Vám v osobním životě hodně zdaru.
Martin Rulf

Martine, děkuji za osobní přání, taky Ti přeji úspěch v osobním životě a doufám, že se potkáme v Chebu, při odhalování památné tabule.
Šmakal

Jsou dny kdy svítá o neco dřív,
dny plné vlání tajemných par.
Je tisíc pátků ,nemnoho jar,
Však dnů, kdy svítá trochu dřív , těch je jen pár......
Týmito slovami piesne Ladislava Štajdla som končil príhovor k bývalým veliteľom, dôstojníkom ,poddôstojníkom, práporčíkom a civilným zamestnancom, pri stretnutí ich klubu penzistov, / klub útvaru 8522/ ktorého som sa zúčastnil. Bol to pre mňa a možno aj pre nich po tridsiatich dvoch rokoch jeden z tých málo dní , kdy svíta o neco dřív..... Samozrejme, že bývali vojaci z povolania po toľkých rokoch , už nevyžarovali takou energiou , ako som bol zvyknutý počas mojej základnej služby, ale v ich radostnom a milom pohľade, som nachádzal knihu ich života, v ktorej som si rád zalistoval. Bolo čo čítať. Veď ich príhody z toľko odslúžených rokov vo vojenskej rovnošate ,by mohli byť dobrým námetom pre filmových režisérov , alebo spisovateľov. Je len na škodu nás všetkých v tejto spoločnosti, že ich skúsenosti pri výchove mladej generácie, už nemali komu odovzdať. Dopustenie prerušenia tej vojenskej výchovnej reťaze , bude našu spoločnosť stáť v budúcnosti veľmi veľa obetí.... Bolo mi nesmiernou cťou takto sa stretnúť s bývalými vojakmi z povolania útvaru 8522 a touto cestou im ešte raz ďakujem, že my umožnili prežiť jeden deň v spoločných spomienkach na svoju vojenskú mladosť.
Po skončení tejto akcie som v spomienkach na zelené roky prežité v Chebe pokračoval .Zatvoril som oči a ocitol som sa v Chebe v rokoch 1977-79. večer o 21 hodine. Námestie plné ľudí, krčmy, reštaurácie plné vojakov, - mesto žilo plným životom. Ja som sa práve chystal vojsť do FORTUNY.
Otvorím oči a som v Chebe v roku 2011. večer o 21 hodine. FORTUNA od 20 hodiny zatvorená, krčiem niet a reštaurácie zývaju prázdnotou, v meste ticho, námestie skoro prázdne, len nejakých zopár mladých, možno aj neplnoletých ciganiek mi núka sexuálne služby. Je to bída... povedal som si a odišiel som smerom k bývalým kasárňam , kde som sa pokochal nad jediným pozostatkom po starej dobe a to plotom , ktorý oddeľoval naše kasárne a nemocnicu. Nikdy som si pred tými tridsiatimi rokmi ani nepomyslel , že plot , ktorý vždy a všade v živote niečo rozdeľuje, v Chebe bude spájať minulosť so súčasnosťou. No čo už , taký je život povedal som si a odišiel som sa vyspať na hoteľ, lebo ráno treba s plným nasadením / ale nie tým vojenským/ sa zapojiť do víru reálneho života.

Ahoj Ivan, aj ja som sa vďaka Tebe a Leoša, ktorý založil tieto stránky, vrátil o niekoľko desiatok rokov dozadu a stretnúť sa s ľudmi,ktorí sú už dlhé roky v dochodku. Bol to skutočne pekný deň a čas strašne rýchlo utiekol. Dúfam, že to nebolo posledné stretnutie a že pri odhaľovaní pamatnej tabule, bude zase Cheb plný bývalých vojakov, ktorí budú spomínať na roky strávené na vojne.
Ozvalo sa pár bývalých tankistov, ktorí sa chystajú prísť. Ešte raz dík Tebe, Leošovi a pplk. Molžíšovi. Maj sa krásne Luboš