ZVS ve vzpomínkách

K VÚ 8522 "neodmyslitelně" patřila výše zmíněná střelnice a tak kdo chce může se podívat na http://www.vojensko.cz/strelnice-dolni-andov a případbě se zapojit i zde do diskuse. I tam jsem se byl v loni v listopadu podívat a ještě (oproti muničáku) "existuje"...

Jestli tím myslíš Potočiště tak je to zde na tomto webu v "oblíbených odkazech".Byl jsem tam několíkrát jako velitel stráže (patřilo to pod dozorčího posádky, ne déveťáka)a potvrzuji ,dle tam uvedené diskuse, že tam byla celkem dobrá "zašívárna". Loni v listopadu jsem se tam byl podívat a ty fotky už nedpovídají dnešní realitě - je tam nová výstavba.

A co muničák?
Máte někdo nějaký zážitky?Určitě jste tam většina z vás byli aspon jednou na stráži.Já několikrát,ale už si toho moc nepamatuju

To s tou šikanou u tankánů to máš naprosto pravdu.Nedivím se že jste toho měli plnou hlavu a strach tam bejt převelený.Já tam byl celou vojnu a byl to tam první rok pořádnej záhul.Co s námi mázové dělali to bych nikomu nepřál.Ale byla to dobrá škola a dneska zbyly už jen hezký vzpomínky.

Chebske hradni - a hlavne kvasnicove - po prvni vychazce me tahli do kasaren, pak jsem se po nem tak vozral ze jsem sbalil " chebskou mitsni krasku " a usnul jsem s ni v parku u hrbitova az me probudili motory skotu a ja malem zaspal cviceni na Doupove.

(duben 1983 - červenec 1983)
Toto období jsem strávil u 4 msr "na vízu". Mým velitelem družstva byl desátník Kolář. Urostlý vazoun, který se zabýval kulturistikou, alespoň to tvrdil. Poslední půl rok VZS prý strávil povětšinou vleže, vydatně se stravoval a tvrdil, že tak nabírá svalovou hmotu, alespoň podle svědectví praporních zdravoťáků. Vůbec velitelé družstev, to byla zajímavá množina typů, od stále se usmívajícího pohodového gymnazisty (posléze jsem zjistil, že je závislý na lécích) až po arogantního nebo spíše agresivního skoro dementa, kterého se všichni báli. A na samém konci byl vojín Máša, kterého i velitel roty oslovoval "Mášenko", to byl človíček, který byl s ostatními veliteli družstev na PŠ, ale prostě ji nezvládl a tak ho poslali s ostatními do Chebu jako prostého vojína.

Narozeniny se dají slavit různě.Narozeniny byly, nebyly peníze, navíc nás nebylo málo. Nápad byl koupit švestkové bowle.Dodnes si pamatuji hodiny.
Začátek v 17:05hodin. Mělké talíře a malé lžičky. Výsledek byl jedinečný, navíc rychlý.
V 17:45 hodin se nám všem již na vojně líbilo.

Když jsem šel poprvé na evidenční oddělení, tak jakýsi rotný tam na mně vybafl: "Máš čéjéčko?" Nechápal jsem. Další otázka už byla normální: "Co chceš?" Tak to bylo moje první setkání s rotným Bernátem. Zanedlouho jsem pochopil, že tohle prostě používá jako pozdrav. Povídalo se o něm, že to musel tzv. podepsat, protože měl v době ZVS nějaký průšvih.
Ještě překlad do běžné češtiny: "Máš číslo jednací?"

:Bouma
Já věděl, že tehdy byl nějaký průšvih na tankovém praporu, ale už mi to vypadlo, co to tenkrát bylo, Takže díky Boumovi za připomenutí.

Služba dozorčího parku na Výzu. Vše v klidu.Ve 22 hod.kontrola z pluku- všem známý ppl.Všichni,kdo mohli,pro jistotu utekli.Po formálním hlášení,které probíhalo ve formě klasického dialogu,slyšitelného snad až do Chebu: Mlčte!Mluvte!a závěru" Čatár, já Vás zavriem!!!", byl dán příkaz přestříkat bílý telefon na černo.Dodnes nevím proč??? Do rána. Spreje nebyly,řešení-gumolak.Úkol splněn,pohoda. Pouze malá chybička,gumolak neuschnul. Ráno kontrola pplk.,pochvala, pak si chtěl, bohužel,k jeho pozdnímu údivu a mé obrovské smůle zavolat.Gumolak vykonal své-pplk.si odnesl nádherný otisk sluchátka, které navíc nešlo odlepit od dlaně.
Reakce úžasná.Rachot,jak stíhačky na Doupově při cvičení. A jak jsem dopadl,zkuste všichni odhadnout.
Od té doby si mne velice dobře pamatoval,do konce vojny.Nebylo třeba se již představovat.

Zdravím Vás všechny ze Slezska. Na Vízu jsem sloužil v letech 1987-1988. Pokud vyprávím zážitky, málokdo mi chce někdo věřit ( nástup na Vízo,Silvestr 1987-mimořádka,zimní cvičení Doupov, letní divizní cvičení,Kadaň,Plzeň Bory, Terezín,Praha-přesuny na vlak a noc na posádce ,nátěr kasáren na růžovo,...).

Po přečtení komentářů dodávám že šéf kuchyně Bihari tam byl už 81., tehdy ppluk. Blecha byl hroznej. Velitel útvaru byl Saidl z Brna.

Chalani spoluzašivaci ozvite sa . Bol som kinoradiotechnik, opravoval som televizory a premietal filmy. Chalani z vystrojaku, kuchyne , štabu a vykoni praporcici ozvite sa . moj e-mail : slovik@isslov.sk. Pametate sa na velitela pluku Pavelku , na politruka Platenku a mojho sefa Mojžiša. Pl. Blechu, majr- Strnada a na Klerenca v proviantnom sklade ?

Ahoj všichni. pracoval jsem v proviantu. Stojlu jsem potkal dvakrát v Praze asi tak před 6 rokama. Stále vypadal stejně, jen o pár roků víc. Byl v montérkách a s partou zřejmě zedníků. Pracoval někde na stavbě v praze jako zedník. Nic víc o něm nevím. A pokud se týká hodiny, z vlastí zkušenosti mohu říct, pedant, přísný, ale nejen k ostatním, ale i k sobě, všichni jsme z něho měli respekt. Poctivý a hlavně uměl držet slovo, pod tou tvrdou slupkou to byl opravdu apsolutně rovný a fér chlap. To si člověk uvědomí asi až po letech, ale kdyby z takových lampasáků byla tehdy složená armáda, myslím že bychom byli apsolutní profi armáda. Jo a koukejte se ozvat někdo z RTZ skoro o nikom nic nevím, ztratil jsem všechny adresy.

"Usmievavý" Stoila bol správny chlap.Ako suprák som robil na proviante.Pricestovala za mnou frajerka,Stoila bol v tom čase niekde na školení či vyvedení, stačilo mu zavolať a požičal nám svoj byt.Rád na to spomínam, boli to tie svetlejšie chvíľky.Boh vie čo je "terazky" s ním a ostatnými.

Ťiež som mal z neho strach.Nebolo príjemné ho stretnúť na buzeráku.Ale potom ako som začal variť na VZK , sa to zmenilo.Dokonca sa ma opýtal ,kedy chcem ísť domov.Raz na DOUPOVE ,mi povedal.Prinesieš mi pár pekných rezňov Bola noc a ja som hladal hlavný stan .Niesol som pre Blechu rezňe.Keď som našiel stan,vošiel som a ani som nejako nesalutoval a nikto nepovedal ani slovo .Tu bolo vidieť ,aký rešpekt pred ním mali.

Hodinu som zažil tiež,mal prezívku,Digitál.Stoilu som poznal,velmi dobre. Chodil sa stravovať na vzk.

Ládka aj Blechu som zažil.Bol som na vojenčine ,kedˇ boli na útvare v Chebe.

Ještě jsem si vzpomněl asi na můj nejzvláštnější silvestr a to v roce 1984. Aby jsme pochopili jeho zvláštnost, musím se vrátit k silvestru 1983. Ten byl v podstatě standardní - hromady alkoholu, uvolněná zábava, o půlnoci hramady světlic nad celým Chebem a šílený řev na buzeráku. A teď silvestr 1984, žádný alkohol, ticho a nařízení, že ve 23 hodin všichni budou zalehlí. Major Chvojka osobně s hlídkou obcházel po 23 hodině všechny jednotky a koho chytil, že nebyl v posteli, tak ho šiboval rovnou do basy. Podivnej silvetr.

To co napsal Xawer Chvojku přesně vystihuje. Ještě jsem si vzpoměl na NŠ pluku mjr.Ládka (myslím že se tak jmenoval?). Ten mi připadal celkem normální když nás jako stráž školil ohledně převozu nových kladiv (T55 s laserovým zaměřovačem)z Nového Jičína do Chebu (viz.pak vzniklá příhoda "utržená kladiva".Xawere pamatuješ ho?