ZVS ve vzpomínkách

Prvé ostré strelby sme v prjímačí absolvovali asi tretí týždeň výcviku. Z asi 400 nás nových bažantov splnili limit len 4 vojaci. Ja,jeden poľovník a ešte dvaja štastlivci.Poľovník sa volal Jelínek a pochádzal niekde zo severu Čiech.Ja som bol v civili majster okresných i krajských preborov v streľbe z malokalibrovky a tí dvaja ,to bolí náhodný strelci. Strelbi sa opakovali a skončilo to opeť tak isto.Velitelia rot zúrili, ne nevedeli ako maju tých cigánov naučiť strieľať.Pri záverečných streľbach prijímača som ja,Jelínek i tí dvaja stále nastupovali do čiat,aby sme aspon trochu zmenili výsledok záverečných strelieb.Podarilo sa.Aj taká bola strelecká spôsobilosť Chebských bigošov.

Politycké školenie mužstva. Za mojej éry sa tomu pripisovala večšia váha ,ako na fyzickú zdatnosť vojaka.Bola to sranda,doopravdu ako vystrihnuté z filmu Černí baróni,alebo Tankový prapor.Dodnes si pametám otázku skuśajúceho pri záverečných skúškach na konci prijimača.Vysvetlite mi prečo KSČ ma v našom śtáte vedúcu úlohu,znela otázka na moju osobu.Ja som s tým obkecavaním nemal problém,ale keď zadali otázku cigánovi ,kdo je u nás prvý tajomník strany,,tak to bol humor.Cigán im povedal meno veliteĺa čaty,potom roty a nakoniec nejakého vajdu z ich osady.Tieto otázky zkúšajuceho a opovede vojakov / cigánov,basistov a ine osadenstvo /keby sa boli vtedy nahravali, tak dnes by ten film útočil na prvé miesto Oskara.Ako sa to vlastne ukončilo? Pametníci z ročnika 1989-90 ozvite sa,kam zaradili tých čo viedli PŠM? Čím sa to PŠM nahradilo ?

ČONKA BYL MŮJ VELKEJ KAMARÁD, V PŘÍJÍMAČI STÁL VEDLE MĚ V KALUŽI A HLÁSÍ “ MOJE BOTA PONORKA “, ASI HO TU MĚLI ZA BLÁZNA A NECHALI HO BEJT. POTOM JSEM HO NECHAL V KUCHYNI VYSPRCHOVAT V TEPLÉ VODĚ A OD TÉ DOBY JSME BYLI NEJLEPŠÍ KAMARÁDI, NA OPLÁTKU MĚ NAUČIL MAĎARSKY, COŽ SE MI VZHLEDEM K NÁRODNOSTNÍMU A KRIMINÁLNÍMU SLOŽENÍ 3 PRAPORU A ZEJMÉNA 7 ROTY MOC HODILO :
“ ADJA DUFA “ = DEJ ZÁPALKY
“ ADJA CIGIT “ = DEJ CIGÁRO
JÓ ČONKA TO BYL PRAVÝ VOJÍN ČSLA, OPÁLENÝ S VELKÝM KNÍREM – MYSLÍM, ŽE ZÁPADONĚMEČTÍ SOUDRUZI BY SE HO LEKLI A CHEB BY VYHRÁL.

Boumovi: psal jsem ti mail, ale neozval jsi se. Ten gypsy asi nastoupil až po tobě v 04/85. Já jsem byl absa tak to celkem šlo a celkem jsme si s kluky rozuměli - viz. např příhoda "utržená kladiva". Je ale pravda, že s některými to nebylo jednoduché a docela by mě zajímalo co dnes dělají....?

Já končil jaro 85 a je fakt.že už ta šikana co jsem poznal jako fasman byla mírnější.Z vyprávění vím,že naši mázové to měly hodně krutý.My krutý a pak když jcme se staly mazáci tak to najednou vše začalo povolovat.Je fakt,že tam z našich mladých bylo pár bonzáků,ale na prokouše z toho si nevzpomínám.I já když byl zobák tak pár z našeho ročníku zkusilo zdrhnout a pak bonzovat.Ale vždy se to nějak ututlalo a většinou to odsral ten dotyčnej s tím,že ho dali k bigošům.S tím oni asi počítali.Ono to bylo fakt dost těžký to tam ten první rok vydržet.

To ty si Jirko musel mít mazáky moje mladý coo?

Z dnešního pohledu je nepochopitelné co se tam dělo a mimořádek bylo dost. Můžu říci, že koncem roku 85 už to asi nebylo tak do očí byjící (nastoupil jsem v 10/85). Z doslechu vím, že někdy počátkem r.85 to už nějaký gypsy nevydržel a utekl na divizi do KV kde vše "napráskal" a byl z toho prokurátor. Taky někdy v polovině r.85 došlo ke změně ve velení u tankánů (přišel Dřímal) a asi to taky na to mělo vliv...Možná, že Bouma by mohl ještě zavzpomínat?

K VÚ 8522 "neodmyslitelně" patřila výše zmíněná střelnice a tak kdo chce může se podívat na http://www.vojensko.cz/strelnice-dolni-andov a případbě se zapojit i zde do diskuse. I tam jsem se byl v loni v listopadu podívat a ještě (oproti muničáku) "existuje"...

Jestli tím myslíš Potočiště tak je to zde na tomto webu v "oblíbených odkazech".Byl jsem tam několíkrát jako velitel stráže (patřilo to pod dozorčího posádky, ne déveťáka)a potvrzuji ,dle tam uvedené diskuse, že tam byla celkem dobrá "zašívárna". Loni v listopadu jsem se tam byl podívat a ty fotky už nedpovídají dnešní realitě - je tam nová výstavba.

A co muničák?
Máte někdo nějaký zážitky?Určitě jste tam většina z vás byli aspon jednou na stráži.Já několikrát,ale už si toho moc nepamatuju

To s tou šikanou u tankánů to máš naprosto pravdu.Nedivím se že jste toho měli plnou hlavu a strach tam bejt převelený.Já tam byl celou vojnu a byl to tam první rok pořádnej záhul.Co s námi mázové dělali to bych nikomu nepřál.Ale byla to dobrá škola a dneska zbyly už jen hezký vzpomínky.

Chebske hradni - a hlavne kvasnicove - po prvni vychazce me tahli do kasaren, pak jsem se po nem tak vozral ze jsem sbalil " chebskou mitsni krasku " a usnul jsem s ni v parku u hrbitova az me probudili motory skotu a ja malem zaspal cviceni na Doupove.

(duben 1983 - červenec 1983)
Toto období jsem strávil u 4 msr "na vízu". Mým velitelem družstva byl desátník Kolář. Urostlý vazoun, který se zabýval kulturistikou, alespoň to tvrdil. Poslední půl rok VZS prý strávil povětšinou vleže, vydatně se stravoval a tvrdil, že tak nabírá svalovou hmotu, alespoň podle svědectví praporních zdravoťáků. Vůbec velitelé družstev, to byla zajímavá množina typů, od stále se usmívajícího pohodového gymnazisty (posléze jsem zjistil, že je závislý na lécích) až po arogantního nebo spíše agresivního skoro dementa, kterého se všichni báli. A na samém konci byl vojín Máša, kterého i velitel roty oslovoval "Mášenko", to byl človíček, který byl s ostatními veliteli družstev na PŠ, ale prostě ji nezvládl a tak ho poslali s ostatními do Chebu jako prostého vojína.

Narozeniny se dají slavit různě.Narozeniny byly, nebyly peníze, navíc nás nebylo málo. Nápad byl koupit švestkové bowle.Dodnes si pamatuji hodiny.
Začátek v 17:05hodin. Mělké talíře a malé lžičky. Výsledek byl jedinečný, navíc rychlý.
V 17:45 hodin se nám všem již na vojně líbilo.

Když jsem šel poprvé na evidenční oddělení, tak jakýsi rotný tam na mně vybafl: "Máš čéjéčko?" Nechápal jsem. Další otázka už byla normální: "Co chceš?" Tak to bylo moje první setkání s rotným Bernátem. Zanedlouho jsem pochopil, že tohle prostě používá jako pozdrav. Povídalo se o něm, že to musel tzv. podepsat, protože měl v době ZVS nějaký průšvih.
Ještě překlad do běžné češtiny: "Máš číslo jednací?"

:Bouma
Já věděl, že tehdy byl nějaký průšvih na tankovém praporu, ale už mi to vypadlo, co to tenkrát bylo, Takže díky Boumovi za připomenutí.

Služba dozorčího parku na Výzu. Vše v klidu.Ve 22 hod.kontrola z pluku- všem známý ppl.Všichni,kdo mohli,pro jistotu utekli.Po formálním hlášení,které probíhalo ve formě klasického dialogu,slyšitelného snad až do Chebu: Mlčte!Mluvte!a závěru" Čatár, já Vás zavriem!!!", byl dán příkaz přestříkat bílý telefon na černo.Dodnes nevím proč??? Do rána. Spreje nebyly,řešení-gumolak.Úkol splněn,pohoda. Pouze malá chybička,gumolak neuschnul. Ráno kontrola pplk.,pochvala, pak si chtěl, bohužel,k jeho pozdnímu údivu a mé obrovské smůle zavolat.Gumolak vykonal své-pplk.si odnesl nádherný otisk sluchátka, které navíc nešlo odlepit od dlaně.
Reakce úžasná.Rachot,jak stíhačky na Doupově při cvičení. A jak jsem dopadl,zkuste všichni odhadnout.
Od té doby si mne velice dobře pamatoval,do konce vojny.Nebylo třeba se již představovat.

Zdravím Vás všechny ze Slezska. Na Vízu jsem sloužil v letech 1987-1988. Pokud vyprávím zážitky, málokdo mi chce někdo věřit ( nástup na Vízo,Silvestr 1987-mimořádka,zimní cvičení Doupov, letní divizní cvičení,Kadaň,Plzeň Bory, Terezín,Praha-přesuny na vlak a noc na posádce ,nátěr kasáren na růžovo,...).

Po přečtení komentářů dodávám že šéf kuchyně Bihari tam byl už 81., tehdy ppluk. Blecha byl hroznej. Velitel útvaru byl Saidl z Brna.

Chalani spoluzašivaci ozvite sa . Bol som kinoradiotechnik, opravoval som televizory a premietal filmy. Chalani z vystrojaku, kuchyne , štabu a vykoni praporcici ozvite sa . moj e-mail : slovik@isslov.sk. Pametate sa na velitela pluku Pavelku , na politruka Platenku a mojho sefa Mojžiša. Pl. Blechu, majr- Strnada a na Klerenca v proviantnom sklade ?

Ahoj všichni. pracoval jsem v proviantu. Stojlu jsem potkal dvakrát v Praze asi tak před 6 rokama. Stále vypadal stejně, jen o pár roků víc. Byl v montérkách a s partou zřejmě zedníků. Pracoval někde na stavbě v praze jako zedník. Nic víc o něm nevím. A pokud se týká hodiny, z vlastí zkušenosti mohu říct, pedant, přísný, ale nejen k ostatním, ale i k sobě, všichni jsme z něho měli respekt. Poctivý a hlavně uměl držet slovo, pod tou tvrdou slupkou to byl opravdu apsolutně rovný a fér chlap. To si člověk uvědomí asi až po letech, ale kdyby z takových lampasáků byla tehdy složená armáda, myslím že bychom byli apsolutní profi armáda. Jo a koukejte se ozvat někdo z RTZ skoro o nikom nic nevím, ztratil jsem všechny adresy.