ZVS ve vzpomínkách

Kyslá kapusta z PZH sa používala len pre potreby VZK? Pretože si nepamätám, že by hu vozili do hornej kuchyne.

Vojenská závodka měla zajímavou tradici. Pokud bylo v jídelním lístku plánované jídlo z kysaného zelí, muselo se pro něj dojít na PZH. V odpoledních hodinách (kuchař, nebo číšník se směnařem) s dvoukolovou károu a hrnci. Přes celé město.

Chcem sa opýtať, kto bol šéfom kuchyne na Víze v rokoch 70/72 a kto bol náčelník proviantnej služby?

bol to perfektni chlap aj ked mi dal 5 dni po sluzbe robil som unho na statku na traktori 13 mesiacov to bol zivot lepsi ako vcivile jedine mi sme mali vichacki do 02:00 a vinaren valstejn ktora bola jedina otvorena bola nasa potom som bol 3 mesiace na skalke v smene v kuchini s nprap Bihari to bol najlepsi rom nasvete potom som bol na repnej kampani v Tetine a bolo po vojne

Ahoj Peter proč ses neozval napiš mi na email Jurek 64@seznam.cz Čau

---Chtěl jsem i na sraz, ale žádní kamarádi se mi neozývají a z Moravy až do Chebu jen tak, se mi jako důchodci nechce, byť bych rád třeba pana ppplk Blahynku viděl osobně!!! Je to pro mě problém....

Nedá mi to, tak ještě dnes taková malá legrace, nebudu jmenovat, protože nevím, zda dotyční ještě žijí....
Evidenci proviantního skladu dělala civilní zaměstnankyně, ale manželka důstojníka. Spočívala v příjmech a odpisech zboží dle surovin na zúčtovacích dokladech, dle sortimentu jednotlivých jídel. .... I stalo se, že přijde nenadálá kontrola z divize. Pokyn podprp. Veselého zněl: Co má paní ... na stavu, to musí být i fyzicky skladem, případné přebytky pryč (nechal pro jistotu přistavit dvě V3S) a co chybí - nějak napravit...
Takže jsme celou noc konali..... chyběl 100% tuk, který jsme dávali známým na roty na topinky - takže ve spodních krabicích byly cihly a na hoře jednotlivé kostky tuku, aby vše sedělo.... Největší problém bzl, že nám přebývaly dvě palety sterilovaného kopru. Tak šel kromě jiného na korbu auta.... Odjeli jsme na Skalku a tam u vody čekali na pokyn, kdy se vrátit. Nicméně mě nedal spát ten kopr!!! Pak jsem zjistil, že paní účtovatelka odepsala místo kapr artikl kopr, kapra tehdy museli mít vojáci 1x měsíčně na jídelníčku. Při měsíční uzávěrce pak asi zjistila, že zapomněla odepsat kapra, což by byl průser, tak toto množství odepsala a přebyrek kopru byl na světě!!! Škoda, že v té době nebylo možno podnikat!!!
Nechci nikoho poškodit, ale opravdu to tak bylo.....

Vzpomínka se rojí, jedna za druhou.... jedna z nich - divizní cvičení a mjr. Kučera. Měl jsem kamaráda, východňára od Košic, Milana Kotoru - osobní řidič pplk. Blahynky.. On měl takové výkyvy, že když nebylo co dělat, tak si vyrobil "PRAK" - jistě víte, co to je a tím prakem, si ve volné chvíli jen tak srtřílel kaminky nebo žaludy... ale ostražitý major Kučera jej přistihl při činu a prak mu sebral a uschoval v tašce u plyn masky. Najednou poplach, plynový útok a mjr Kučera při divizním cvičení musel konat a nasadit masku. Při tom mu prak vypadl a drže za speciální úchytky plynové masky. Dva nadřízení z divize na něj koukali, usmívali se a jeden druhému říká. "Koukej, jakou má zbraň důstojník československé armády, to zápaďáky dostane!!! Takže i tak jsme bojovali a to jsem absolvoval jen asi dvě cvičení..... je těch příhod mnoho. budu vám postupně servírovat....

Zdravím, kolegové ve zbrani,
objevil jsem tyto stránky, tak pro začátek něco málo, časem budu pokračovat i nějaké fotky se najdou. Vojančil jsem 1970 - 72.

Major Blecha, který byl postrachem mnohých, byl vlastně trochu mým kamarádem. Když se stavil v proviantu, měl dotaz:"Jak musí být uskladněn tady ten salám, říkám, "to je trvanlivý (dávali jsme jako přídavky na muničák), stačí pověsit ve spíži". "Fakt, nemám lednici, tak mi šišku dej"....
Kouřil jsem tehdy "startky", jako každý voják... brzy ráno se major Blecha zastavil: "Máš cigaretu? ARMA je ještě zavřená", tak jsem mu nabídnul a nabízel za cigaretu, tehdy "pětadvacetník" - pochopitelně jsem odmítl.... a tak to pokračovalo, až jsem jednou tu minci potřeboval na nové cigarety, tak jsem si ji nabídnutou vzal. Věřte, ta byla tak opotřebovaná, že na ní ta pětadvacítka nebyla skoro vidět.... tak jsem posléze uvažoval, kolik asi cigaret zaplatila.... no ale vždycky při kontrole, byla naše rozhrkaná V3S v pořádku a i ty nová, krásná auta měly problémy. Tak zas někdy příště ......

Posádková Správa u útvaru, měla dva Německé ovčáky. Jeden byl celý černý a druhý s červenohnědými znaky. Vzpomene si někdo na jejich jména?

Raz som čakal v rade na obed a všimol som si,že kamarát má na prste akýsi čierny krúžok podobný prsteňu.Opýtal som sa ho, čo to má.On mi povedal, že predtým než si zoberie tácku s jedlom,položí ruku na výdajný pult tak, aby kuchár ten krúžok na prste videl.Bol to znak že je to ich človek a oni mu majú dať väčšiu porciu jedla.

Hladam spolubojovnikoch,3.prapor-CTZ.

V r.1977-79 bol na ošetrovni jeden vojak z povolania , profesionálny lapiduch a mal asi najnišiu hodnosť. Bol len nadrotmajster.Mal okuliare . Bol to zvláštny človek, Chodil do kuchyne somrovať jedlo a jeho snom bolo zamoriť pitnú vodu pre Cheb.Spomenie si niekdo , ako sa volal ?

Tuhle postavičku si pamatuji i já (1983-85), to už byl myslím podpraporčík, všichni ho oslovovali "náčelníku" a měl na starosti vydávání vojenských přepravenek, seděl v kanclíku, který byl součástí ošetřovny, ale měl samostatný vchod z levé strany té budovy, s tím somrováním jídla v kuchyni to souhlasí.

Ja keď som bol na ošetrovni ako lapiduch 89-91 tak tam bol nadpraporčík Zbejval a mal na starosti vydávanie cestovných dokladov a pod.A vždy nám všetko zožral.Tak asi je to on

Tak to bude na 100 percent on. Aj to meno Zbejval mi niečo hovorí,ale je to už veľa rokov ,tak nie som si úplne istý.On bol nielen somrák na žrádlo ale aj malý zlodejík , keď došiel do mojej dieľne ,tak som ho musel prizerať ,aby niečo neukradol.

A nenosil on takové brýle s tenkými kovovými obroučkami.

Ahoj topvam. Nosil,.. nosil také okuliare. Ja sa s ním teraz každoročne stretávam v Chebe. Ty si v ktorých rokoch bojoval vojenčinu v Chebu?

Ahoj Ivane,
sloužil jsem v Chebu celé dva roky, od října 1981 do 1983. Byl jsem písař náčelníka dělostřelectva kpt.Skramužského. Do jara 1983 sídlil u kpt. Jégla na pt-baterii. Na jaře 1983 bylo velké stěhování do takové malé cimřičky až v podkroví na štábu.

Je to určite on, mal aj problém z cestovnými lístkami.Vytváral neexistujúce služobné cesty po celej republike a na stanici bol dohodnutý z pracovníčkou vo výdajni lístkov a peniaze si delili.Bol z toho poprask, vyšetrovali to aj VB aj voj. vyšetrovatel.Ako to skončilo neviem, šiel som do civilu.