ZVS ve vzpomínkách

Zdravím Ivane.Na vojnu do Chebu jsem narukoval z vesnice Česko-Rakouského pohraničí a tady to vypadalo úplně stejně šedivé jako v Chebu.Blýzko nás V Českém Krumlově to bylo tehdy daleko horší,dneska je to úplně pohádkové město.V Chebu bylo již tenkrát hezké městské kino a dost míst kde se mohl voják ve svém volnu pobavit.Když jsme odešli do civilu ještě hodně dlouho jsem vzpomínal na Cheb a všechno dobré i špatné co jsme si tam prožili. S pozdravem Pavel ballák.

Tiež som služil v Chebe (79 - 81) ako nabíjač a potom strelec. Velitel bol v tom čase por.Lubomír Šmakal. Človek s veľkým Č a ešte väčším srdcom!!!! Klobúk dolu pán velitel !!!!

čAU TAKY JSEM TAM SLOUŽIL MRKNI SE NA FOTKY,STRANKY tANKANI

Tieto slová, po toľkých rokoch, sú pre mňa veľkým vyznamenaním. Ďakujem za ne a dúfam, že sa stretneme v máji 2015, na spoločnom stretnutí v Chebe, ktoré určite usporiadame. Ďakujem a prajem pekný deň.

pplk. Hodina
(Ladislav Juričko, 28. 6. 2014 23:04)

Dobrý deň, prosím o odresu alebo kontakt na pplk. Hodinu, ktorý bol v rokoch mojej ZVS (r.1985) zástupcom vel. pre tyl. Rád by som ho videl a navštívil .
Prosím o zaslanie informácie na e-mail: juricko@mail.t-com.sk alebo zatelefonovať na č. 728494251. Som momentálne pracovne v ČR , v Kadani.

Ďakujem za informáciu.

Zdravím všechny ..byl jsem na vojně v letech 85-86 u PL baterie..velitel byl Lada Kozák - hodnej člpvěk..jsem rád že jsem tyto stránky našel

Pozdravujem ťa Ringo. Ono je to tak, ako rozprávaš, že človek má niekedy šťastie. Ja som tiež mal toho šťastia na vojne viacej, ako ostatní, ..... ešte tu napíšem príbeh , v ktorom som o pol noci na hornom buzeráku a na tribúne vykrikoval rôzne nezmysly na plnú hubu, až som zobudil celý prvý prápor.....naštastie mal dozorčího pluku jeden veľmi dobrý známi poručík, ktorý ma na miesto do basy ,strčil do odpočivárne na deveťárni , tam ma zamkol a pustil ma z nej až ráno ,keď som už ako tak vyzeral k svetu…….
Por. Navrátil mal po tvojom odchode tiež veľa prúserov, písal som tu pár riadkov o ňom. Nakoniec skončil , ako veliteľ veliteľskej čaty a odtiaľ odchádzal do civilu. Nosil meter , ako ostatní vojaci pred civilom a ppluk. Strnád ten až kypel od zlosti, keď ho s tým metrom videl chodiť medzi vojakmi a na štáb. Ale nebol to zlý človek, ja mám na neho len tie najlepšie spomienky. Vraj teraz nepije, a je z neho normálny človek. Mal by sa na tom stretku 16-17. května ukázať. Uvidíme. Dúfam, že sa ti podarí do Chebu v tom květnu dostaviť. Budem veľmi rád, keď stretnem rovnaké ročníky. Ja som sa narodil v r. 1955, možno ako aj ty, len ja som šiel na ZVS o niečo neskôr.

Chcel by som ešte dodať, že por. Navrátil žije v Chebe a možno sa v tom květnu / 16-17/ budúci rok stretneme.

Zdravím spolubojovníkov a spartakiádnikov z Chebu 8522 tretií prapor (velitel praporu-nadporučik Šuntruček, politruk kapitán Jarolím) 9 rota (velitel - poručík Kabát) tretia čata - velitel vždy nejaký spagát.
Ozvite sa Kováč Štefan z Diviakov nad Nitricou, Leiplt Jaro pancierova päsť niekde zo severu čiech , Doubrava, Zedník, Zeman z východu - výstojný sklad,Pavel Roth, nespomenem si na ine mená.
Bol som zaradený ako gulometčík a potom som radšuj zdúchol na VZK a pracoval som ako stály smenár a neskôr ako dočasný časník miesto Jana ... čo odišiel do civilu. Kuchár bol Zdenek ...(špičkove česke buchty a šišky) Bucha ďalší smenár, pani vedúca bola civil, veľmi dobrá žena.

Ahoj, taky jsem byl na 7. a 9. msr. Přehlídku i spartakiádu jsme si užili společně. Vzpomínáš voj. Zedníka, asi střelec UKL. Protože velitel praporu Rybák potřeboval výsledky, nařídil, aby mazáci stříleli i za všechny mladý. Při prověrkách bojové přípravy na střelnici Dolní Žandov, jsem střílel, mimo jiných, i za něj. Po ukončení střeleckých prověrek byl voj. Zedník vyhlášen nejlepším střelcem, a měl dostat opušťák. My jsme šli za týden do civilu, už jsme u sebe neměli ani vojenské knížky. To prostě nevymyslíš.

ahoj Petr Košťák, neviem si ťa vybaviť, je to tak dávno
Zedníka som poznal, bol so mnou dokonca na čate, môj ročník, 9 rota, tretia čata, na tretom poschodí v ľavo, posladná cimra.
Zapamätal som si toho chalaňa veľmi dobre, raz ho strašne zbil priamo na čate taký skurvený východňar Šárka (náš mazák, ožratý jak prasa sa vrátil z vychádzky a úradoval)
celá stena bola od krvy ako mu nakladal a my sme sa robili že nič nevidíme...hrozné
potom ešte v tú noc musel vymalovať vápnom tú krvavú stenu
no aj také sú zážitky z vojny

Ja som bol na vizu 88-90,vtedy bol načelnik praporu major,Pastor.Bol som ako šmirak na 6.msr,velil mi por.Mojses a velitel ot-64 mi bol Petr Prochazka.Ambrozek bol velitel 4-5msr.ked sme odchadzali do civilu už bol nadpor.Mojzes.

Čus taky jsem sloužil na Vízu 87-89 4.rota

Já šel ze 4 msr na jaře 87 do civilu...ale nějací kluci tam zůstali.Pamatuješ si někoho?

Ahoj, byl jsem na 4.msr jako řidič OT-64, rukoval jsem jaro 86, potom kurz v Krumlově a k vám jsem došel podzim 86 jako 10.řidič do doplnění čety. Mám vzpomínky na moje supráky šmíráky - Pavel Matěna, Pavel Krs, Jirka Krček, Petr Pelich, Tonda Linhart, Standa Davídek - televizní hvězda, Langr, Vláďa Němčok, Vašek Kukačka. A spoustu dalších jmen - Bukovský, Vostrý, Beníček. Vonka, Volný, Lakatoš, Martínek, Jaš, Krejčí, Oeser. Brož. A ty seš které ????

Já su teda svobodník Tomšej zvaný Tomis kámo

Byl jsem na Vízu 89-90 u PL-ky.
dále- M. Bortl, R. Miček, M. Hilbrycht, D. Biháry, J. Vlček (Pytlík), Peťo Grác a kretén A. Varga (Árpy) - velitel kpt. Kabat, nezapomenutelný mjr. Kučera ("Mrcas"), npor. Korpa a v kuchyni nprap J. Biháry - "kluci, ještě tu papenu nemám". Kdo jste tam byli ozvěte se - Martin Vrabec (vrabcaci.vysokapec@seznam.cz, 602 433 490)

zdarec - kámo složil sem 88-90 u pl. su od Brna jako střelec S2M .. na palpostě a na hlásce sem strávil celou vojnu,,,

Spolubojovníci, už sa nám to kráti. Máme spoločný povolavák na deň 18.5.2012. Je škoda, že nás už na stanici nebudú čakať V3S-ky, ktoré by nás odviezli na hornú bránu, do kina ,že nás nebudú čakať vychechtaní mazáci, ktorým príchodom mladých sa zas o krôčik priblížil zlatý civil, že nás nebude čakať samé nové prekvapenie , ako v prvých hodinách a dňoch vojenskej služby, že nás nebudú čakať červené tehlové múry, dlhé chodby ,kombajny a iné vojenské čistiace a upratovacie náradia, že nás nebudú čakať bývalé krásky a chvíľkové známosti.......a ďalšie iné veci , známe len nám ,bývalým vojakom útvaru 8522.
Ale predsa niečo na nás bude čakať. Spoločne sme sa všetci pričinili k tomu, že sa nám podarilo zjednotiť sa, čoho výsledkom je pamätná tabuľa, ktorá nám pripomenie našu nezabudnuteľnú vojenskú mladosť. Tá tabuľa nás nerozdeľuje na holubov ,mazákov a super mazy , ale spája nás a vždycky bude na nás čakať , keď navštívime mesto Cheb. Odhalenie pamätnej tabule nám bude v budúcnosti stále pripomínať tie červené tehlové múry, tie dlhé chodby, veliteľov, buzerák, spomienky na kamarátov, vojenské cvičenia, výčapné podniky, čierne vychádzky., atď, atď, .......... spomienky nechám na každého z Vás.
Verím, že ten posledný povolavák na deň 18.5.2012 nastúpiť na útvar 8522 bude pre nás ten deň , v ktorom máme jednu z posledných možností , sa priamo na mieste preniesť do čias našej bývalej a zaujímavej vojenskej éry. Slovami piesne Ladislava Štajdla som to už tu raz pomenoval: Však dnů, kdy svítá trochu dřív , těch je jen pár......

V létech 64-66 jsem sloužil na RTZce jako řidič . Jednou v zimě jsme byli na cvičení na Doupově já jsem měl na vétřiesce cisternu na pitnou vodu. Jezdili jsme pro ní na Andělskou Horu . Většinou se mnou jel šéf Bihári. Vodu jsme napouštěli z hydrantu. Tenkát byl do rána velký mráz a hydrant nešel otevřít . Po delším namáhání Bihari povídá ukaž Janíčko ja oprubujem hadici jsme neměli ještě nasasenou a hydrant povolil voda se vyvalila přímo na něj. V tu ránu byl celej prolitej vodou, v tom mraze to na něm začalo namrzat tak jsem ho doprovodil do místní hospody aby se zahřál, a šel jsem napouštět vodu.Po napuštění jsem šel pro pana Bihariho ale ten se zahříval alkoholem tak že ani nevěděl kde je. Musel jsem ho vzít na záda a odnést do auta, kde si celou cestu říkal, janíčko píčo vole, ty si moj najlepší kámoš.