ZVS ve vzpomínkách

sloužil jsem v Chebu, nejdřív u bigošů jako pancéřovník a pak mě za trest převeleli k tankánůmVelitel tankového prapori byl nad, Šmakal, pak ho povýšily na Kapitána,
U bigošů jsem sloužil u 3 praporu 7 rota jmena velitelů si nepamatuju akorát
nad, Timka kterýho jsem na zimním vyvedení složil k zemi na nástupu pluku když mi řek že nějak blbě koukám.Kupodivu i když to všichni viděly
nic se mi nestalo.Ten podplukovník co mi zadržel ruku abych mu nevyrazil zuby se snad jmenoval ma pocit že Hodiny,Mimochodem mám hodně fotek co jsem nafotil,fotakem značky Korína bohužel fotky z Doupova s táboru Hlavákov mi zničily při vyvolávání tomu by dnes nikdo nevěřil .nadsluhovači na Doupově,

V ktorom roku si slúžil? Ja 81-83 3prapor,7-rota,vodič OT

Ja som tiež slúžil 81-83 3prapor,7-rota,ako vodič OT-64. Moj mobil 0917699246. Ozvite sa. Hanúsek Ľuboš méno mé.

Nástup nováčků, podzim 1988, velitelé družstev přijímače znám jen pod přezdívkou: SKIPPY, PYRAŃA. Neví někdo víc?

Podzim 1988, třetí prapor, osmá rota - přijímač, velitelé družstev: Fidler, Svoboda, Bedlovič. S pozdravem Pepa Machačný.

V r.1977 - 79 , bol šefom dolnej kuchyne interhotel Bihari, cigan , ale ja som s nim bol kamarat. Poskladal som mu jeden starši televizor a on tak doma mal 2 televizory. Za to som mohol chodit po jeho dolnej kuchyni ako kral. Ja som sa stravoval v hornej kuchyni , kde všetci kuchari boli kamarati. V hornej kuchyni bola za mojej ery lepšia partia, a tak sme tam narobili kvantum debilin. Spomeniem hon na potkany. Chodil som aj s kucharmi na vychadzky . Po dobre nachlastanej vychadzke , sme ako inak , išli do kuchyne sa najest.Kuchari odomkli kuchyňu , nesvietili, každy si zobral veľku drevenu varechu a potichu sme sa približili ku varnym kotlom. Na povel niekto z nas , ktory ostal pri vypinačoch zapnul svetla a začala sa mela.Potkany ktore boli v kotloch sa snažili z kotlov vyskočit a mi sme ich mlatili hlava nehlava a podarilo sa nam aj nejakeho potkana utlcť k smrti. To si mal vydieť , tie krvave drevene varechy a kuchari na druhy deň s nimi miešali polievky a omačky.

Nadpraporčík Vraník, velitel „dolní kuchyně“ kasáren Ernsta Thalmanna, zvaný také: havran, vrána, náčo, náčelník, hřebec, atd., byl mužem na svém místě. Pro jiné, by se snad ani nehodil. Ve zpětném pohledu: férový chlap, co si uměl vážit lidí kolem sebe, co se dokázal postavit za druhé tam, kde by to nikdo nečekal. Zákeřňák, co se podpásovek (baba) týkalo. Špión a slídil, ve vyhledávání zašitého proviantu, či alkoholu. Většinou v dobré, ale bojovné náladě.
Velitelem „horní kuchyně“ byl v té době (88, 89) praporčík Arlet, taky celkem originální typ!

Na Vraníka mám pouze jednu, " bolavou " vzpomínku - každé ráno nám říkal:
„… kam se to díváš ptáku, sem se mi dívej, do očí!“ A kdo se podíval hned měl od
něj babu na kule. Až mi vyjely slzy - tím začínalo každé ráno. Jinak zlatej
člověk, až na to, že mě každej den chtěl nechat zavřít a stále hledal, kam
schováváme maso a kde máme zašitou kořalku.

Vraník
Zdravim ťa Jirka.Za mojej ery 1977-79 bol Vranik šef prviantneho skladu a volali sme ho Klerenc. Oči mu chodili jedno do hora a druhe do ľava ,keby nemal uši tak mu kružia okolo celej hlavy. Jeho podriadeny mali problem , keď si ich dal nastupiť ,pozrel sa na niektoreho z vojakov a spytal sa čo si robil ty včera ? Nikdo nevedel o koho konkretne ide ,lebo jeho oči kružili. Ale inak bol celkom v pohode . Od toho času ako som mu opravil televizor ,tak som si mohol v proviantnom sklade zobrať čo som chcel. Je na neho dobra spomienka. Bol nastup pluku a ja som mal na starosti ozvučenie. Bolo to v mojej naplni. Kpt. Pavelka bol velitel pluku a rano dal nastupiť cely pluk aj s dostojnikmi. Nadpraporčik Vranik meškal , asi bol po dobrom flame a tak meškal do prace. Aby ho nevidel veliteľ pluku , že ide neskoro do prace , tak sa prihnul a snažil sa nebadane tesne okolo vystrojneho skladu a kuchyne dostat do svojho proviantneho skladu. Len bola už skoro zima a vojaci vyliali nejaku vodu pri kuchyni , ktora zamrzla a ten ľad sa tahal od kuchyne až po vystrojak, kadial sa snažil nebadane Vranik preklznuť. Ten lad sa stal pre neho osudnym . Keď uz bol skoro pri kuchyni, tak ho to tam vyšmykalo, že čiapka mu odletela na jednu stranu, aktovka na druhu stranu a jeho telo sa pomaly po tom ľade šmykalo dolu od kuchyne k vystrojaku.Cely pluk / vojaci / sa začal smiat. Veliteľ pluku sa pozabudol , že ma mikrofon pred ustami a povedel , co ten debil tam dela ? To sa ozvalo v reproduktoroch a potom to nasledovalo. Vojaci sa smiali až padali do kolien. Velitel sa spametal čo sa stalo a chcel si zachovať tvar , tak opetovne zreval do mikrofonu - napraporčik Vranik ke mne. Vranik sa snažil postavit na nohy , no ľad a strach mu to ešte par minut neumožňoval.Kedy nevtedy sa Vranik pozbieral a pochodujucim krokom išiel po dobreho zdrba k veliteľovi.

AHOJ IVAN
SMÁL JSEM SE ASI 10 MINUT V KUSE, KDYŽ JSEM SI PŘEDSTAVIL VRANÍKA JAK PADÁ NA LEDU. JO,JO, BYLY TO KRÁSNÉ ČASY V TOM CHEBU, I KDYŽ ČLOVĚK SPÍŠ UŽ NA TY ŠPATNÉ ZAPOMĚL.
ZA CHVÍLI BUDE ÚNOR, A JÁ MÁM PRO VETERÁNY Z CHEBU DALŠÍ VZPOMÍNKU :
ÚNOR 1989 A NÁŠ CHEB 8522 3 PRAPOR VYRAZIL OPĚT NA MILOVANÝ DOUPOV, JÁ UŽ JSEM SE DOSTAL DO KUCHYNĚ, ALE JAKO BAŽANT JSEM POMÁHAL STAREJM V POCE. BYL TAM JEŠTĚ KARFÍK. A PAK MAZEJ MEZI BIGOŠE DO DŘEVĚNÝHO BARÁKU, MÁM DOJEM ŽE TO BYLO NA SEDLECI. 19.ÚNORA 1989 JSEM POPROSIL NAŠEHO SUPRÁKA PETRA SVOBODU, ŘÍKALI JSME MU “ SKIPY “, ŽE MU DÁM PENÍZE AT NAKOUPÍ CHLAST,ŽE MI BUDE 21.2. 19 LET– SUPRÁCI NAKOUPILI CHLAST A NECHALI SI HO. MĚ DALI “ VÝBORNOU “ VÝČEPNÍ LIHOVINU, NEJVĚTŠÍ HUMUS ZA SOCÍKU, ALE NEVADÍ HLAVNĚ ŽE SE BUDEM MOTAT. S KAMARÁDAMA Z 8 ROTY JSME VŠECHNO POTAJÍ V ZÁKOPU VYCHLASTALI A UKRADLI JSME V KUCHYNI PRO GUMY KUŘE – PAK JSME ZALEZLI DO ZDĚNÉHO BARÁKU KDE MĚL KÁMOŠ SLUŽBU, MÁM DOJEM ŽE TO BYLA JÍDELNA PRO GUMY A ŽE HO UPEČEM – S 5 PROMILE V KRVI JSME NACPALI KUŘE DO KAMÍNEK A ASI PO 10 MINUTÁCH KÁMOŠ HLÁSÍ OŽRALÝM HLASEM “ TO UŽ BUDE “, JASNĚ ŽE JSME HO SEŽRALI – RÁNO VOPICE JAK PRASE, PROBUDÍME SE A KOLEM NÁS JEN KRVAVÝ KOSTI, JAK JSME HO SEŽRALI KRVAVÝ – NEVA ŠEL JSEM SI LEHCE ODPLIVNOUT, ASI 2 LITRY A POŘÁDNĚ SE VYSR...T NA KOLOTOČ A UTŘÍT ZADEK OBRANOU LIDU ( PAPÍR BYL ALE TVRDEJ A DŘEL ) A HURÁ DO BOJE . TAK TO BYLY MOJE 19 NAROZENINY NA DOUPOVĚ. JIRKA

... doufám, že to nebyla "Obrana Lidu", ve které byla fotka vojína Čonky, který údajně zlomil krumpáč a zničil dvě lopaty při zakopávání OT-64 SKOT, na skalnatém terénu Doupovských hor?

Spomína si niekto na roky 1987 - 1988 na spolubojovníkov z 3. ČTZ a zo spodnej kuchyne v Chebe.
Ďakujem za pripomenutie sa.
JK

Nazdar Meloune. Zdravi tě hotovostni ridič PV3S 85-87

caute ja som služil tiež cheb 8522. kdo namna pameta nech sa ozve..rok 1985-1987marec

85 - 87 nieco mi ta pripomina ale neviem co. bol som v tych rokoch na VSB

zname meno v tych rokoch 85-87 som bol na VSB kotolna sklad a ty ? ha ha ha

ja jsem sloužil 85-87 na 3 praporu jako řidič PV3S

Zdravim všechny z tohoto období . V roce 1985 vízo plné zobáků a v roce 1987 vízo plné supráků. Když jsme šli s víza na hlavní nastup do těch červenejch kasáren už jako supráci , tak z nás měli v hlavních kasárnách respekt , když si předtavíte celé vízo supráků - neskutečný . Jo to byly časi řidič OT 64

Který Vláďa? Byl jsem 85-87 velitel AGS na 4. rotě u Bolgáče!

ja jsem slouži 85-87 na tretim praporu jako řidičPV3S potom jako hotovostni ridič a žadný respekt jsem k vam teda neměl. CHA CHA