ZVS ve vzpomínkách

Zdravím ťa Zdenku. Už sa veľmi ťažko zisťuje o Chebských veliteľoch , vojakoch a civilných zamestnancov , lebo najväčší pamätníci už umreli. Zomrel pplk. Mojžiš a pplk. Blahynka , ktorí mali o našom útvare v novodobej histórií neskutočný prehľad. Pán Mojžíš nastúpil do Chebu začiatkom pedesiatich rokov a p. Blahynka ešte o niečo prvej. Dobre je písať všetky spomienky a informácie na naše internetové stránky, lebo je šanca , že sa vždy niekto nájde, kto si na niečo spomenie.
Pokúsim sa zistiť, ako je to s p. Hájkom, ktorého som aj ja poznal a aj s pani Novákovou, na ktorú si nemôžem spomenúť, ktorá možno v práčovni pracovala aj za mojej éry . Všetko dobré ti prajem, hlavne zdravie a určite sa ozvem.

Ahoj kamaráde,diky moc že jsi se ozval velitel praporu byl Kpt Smrčka, domů nás pustili na Silvestra roku 1961 jako třetí ročník když se stavěla berlinská zeď . Sice jsem z druheho konce republiky,ale přesto bych se rad ještě do CHebu podíval, a s tebou se setkal. Ještě jednou moje díky, za to ,že se tomu věnuješ.

Ahoj kluci, včera jsem dostal informaci o těchto stránkách. Neměl jsem ani tušení, že něco takového existuje. Ozvěte se prosím, kdo sloužil 1980/82 u tankistů. Založili jsme tam kapelu!! Hráli jsme na Silvestra (81/82) v armádním domě. Taky na dětském karnevalu.
Asi je to blby, ale jsem na měko. Mám pár fotek, tak se pokusím to sem vložit.

Jestli ještě jsou pamětníci z této doby, bal bych rád o každou zprávu z této doby. Velitelem praporu byl kapitán Smrčka . Byl jsem topič pro prádelnu kdo by znal někoho z civilních pracovníků v prádelně byl bych rád někoho z nich. Děkuji Knap číslo tel. 777930862

Voj.útvar 8522 v Chebe sa vyznačoval tým,že v prípade vojenského napadnutia imperialistickými silami socialistického Československa,bol útvar s ktorým sa poćítalo,ako s útvarom,ktorý mal zadrźať na nejaký ćas imperialistov,kým sa nesformuluje kompletná obrana niekde vo vnútrozemí.V podstate sa s ním poćítalo,že bude úplne zničený.Z uvedeného dôvodu boli na útvar prevelovaný dôstojníci z celeho Československa,z dôvodu nejakého trestu,alebo boli na zozname stabilných prúserárov. Jedným s tých nešťastlivcov,ktorí slúžili v Chebe aj v mojích časoch bol por.Navrátil.V podstate vošiel do povedomia s tým,že ako veliteľ niektorej roty na treťom prápore poslal na opuśťák nejakeho cigána z východu domov a spiatočnou cestou na útvar,musel priniesť cimbal.Od vtedy zaćali na rote većerné orgie.Cigán musel na tom cimbále vyhrávať opitému porućíkovy neskoro do noci,čo sa donieslo aj veliteľovi pluku.Veliteľ si ho predvolal,ale porućík všetko poprel.Doślo aź tak ďaleko,že jednú takú bujaru noc,zavolal deveták veliteľovi pluku a spoločne prišli na rotu. Poručík vytiahol služobnú pištoľ a začal po nich strieľat.Vojaci sa išli popućiť od smiechu,keď videli,ako deveťák a veliteľ pluku utekali dolu schodiśtom.Do rána bola na útvare plná pohotovosť a poručík sa z toho zabával samozrejme za plnej úćasti cigánskej hudby.Neskoršie som sa priamo od neho dozvedel,že tých prúserov ma neúrekom,nakoľko bol ženatý a manželka pochádzala zo západného nemecka a to vtedajšiemu veleniu ČSĽA prekážalo.Vraj nie je spoľahlivý.Stále ho preverovali,vyšetrovali,neverili mu a pod.Dohnali ho do tákého zúfalstva,že to začal zaháňať alkoholom.Ďošlo to tak ďaleko,že bol prepustený do zálohy.Posledné mesiace vojenskej služby bol prevelený na veliteľskú čatu,a začal nosiť meter.S tým metrom dráźdil vojakov z povolania a najme mjr. Strnáda,ktorého na celom útvare nazývali - Falošné kamarátctvo-.Ten bol z neho úplne zúfalý.Tomuto prućíkovi som bol tiež opravovať televízor a o dopade tej akcie sa radšej nebudem ani zmieňovať.Odišiel do civilu asi mesiac pred mojím civilom a na jeho rozlúčkovej akcií som zúčastnil aj ja.

Pod por.Navrátilem jsen sloužil i já 76-77 jeho žena Olina nebyla z NSR ale z Opavy,dobrej chlap ale hodně chlastal,průseru bylo hodně ale když jsem chtěl opuštak tak to vždy podepisoval u něho doma za flašku,nikdy nebyl problém

Po návrate s PŠ som slúžil dole v kasárnach ako výkonný praporčík.Sklad som preberal od svojho velitela baterie npr.Nedbala.Týždeň po tom ako som prevzal sklad začali chodit výkonáci s ostatních rôt a pýtali nazad material ktorý požičali môjmu velitelovi.A tak mi zostal takmer prázdny sklad.Neviem ako npr. Nedbal skončil,ale bol to dôstojník verný svojmu menu.Raz som šiel na ,,vychádzku,, cez plot a stretol som sa s Nedbalom,ako liezol do kasarní,samozrejme,bolo pár hodín po rozkaze.To bolo naposledy čo som ho videl.

Sloužil jsem pod jeho velením v75-77roce jako řidič OT64.Pravda je že nemožně chlastal a ne sám. Na pokoji byl semnou i číšnik z VZ-kde lampasáci rádi travili služební čas a tak často jsme byli posluchači veselých až trapných zažitků. Tehdy mi bylo 19 let ale už tehdy pochopil že s takovým velitelským sborem jsme jako pevná stráž míru jen k smíchu.STEJŇE ALE TVRDÍM ŽE NELITUJI TĚCH 731DNŮ A NOCI . . . .

Pavol KOŠČ jestli jsi ten bývalý kotelník třetího praporu dej vědět. Cheb 1977.

S navrátilom som mal službu u brány.Bolo to v nedelu o polnoci ked prichédzal posledný vlak.nachal pre bigošov z východu poslat nákladné auto.Do kasární pustil iba toho kto dal flašku.Na druhý den ma zavolal k nemu do bytu ,aby som mu to pomohol likvidovat,z čoho nemala radost jeho manželka.

Ten dôstojník ktorý mal ženu z NSR bol Major Hodina.

Mjr. Hodina byl v letech 73-75, když jsem v Chebu sloužil náčelníkem štábu 1.motostřeleckého praporu. Když byl mjr. Boldiš na škole v Rusku dělal velitele praporu. Byl to správný chlap a slušný velitel, když podepisoval vycházky, měl jako zkratku podpisu ciferník hodin s ručičkama. Ale že by měl manželku Němku, tak to jsme nevěděli.

…. tak to do nás kdysi hustili...
Já narukoval o rok dříve, na vlastní žádost, abych se vyhnul buzeraci mladších kolegů... to se mezi námi mladými tradovalo. Nic méně jsem trpěl vzdáleností, z Blanska do Chebu.... i jsem to obrečel, přiznávám, ale vydržel a přestál....
Nakonec si člověk získá ostruhy a bojuje... Obava šla bokem a zvítězil jsem nad přihlouplými pozůstatky hloupého režimu.... "nikdy mě nedostanete" !!!!!

…. i po dlouhé době, kdy jsem ukončil ZVS, v roce 1972, jsem žil v přesvědčení, že člověk může vojenskou službu přežít bez nějakých ústrků... zjistil jsem, myslím že i vy ostatní, že funkce velitelů na rotách, získávali většinou ti, kteří IQ měli někde jinde.... práce u hnoje v JZD a pod a na vojně si chtěli napravit ego...
Já po přijímači si plnil vše potřebné a nikdy nezavdal důvod k buzeraci a myslím, že kdybych se nedostal k proviantu, byl bych staršinou u dělostřelců, ke kterým jsem narukoval... Vše bylo podle mých schopností a tak mě také všichni brali. Takže na vojně musel člověk ukázat svoje ego.... jinak to nešlo a fungovalo to.... Takže každý svého štěstí strůjcem, tak to bylo a nikdo si nemůže na nic stěžovat. Věřím, že budete za mnou, v téhle myšlence stát.... armádě zdar !!!!!

najdou se jeste spolubojovnici na pokec neboi nasraz

Vážení spolubojovníci útvaru 8522.
S hlbokým zármutkom Vám oznamujem, že dňa 23.10.2019 nás navždy opustil náš veliteľ ppluk. Miloslav Mojžiš.
Česť jeho pamiatke.

je tu někdo, kdo sloužil v letech 1967 - 1980 ?

Zdravím Vláďo, chtělo by to aby ses rozepsal trochu podrobněji.Já osobně jsem sloužil na 2 praporu 6 rota 2čtz v roce 1969-71 jako první dubňák, velitelem roty byl ndpr. Dobrovolný, na 4 rotě velel ndpr. Šmudla,v té době byl 2 prapor vedle RTZ a spoj. roty dál byla Biháryho kuchyně, a kpt.Jalovce basa.Příští rok v dubnu to bude 50 let co jsem rukoval.

Zdravím
Sloužil jsem na ROTE jako řidič VPV pod nadpr.Kučou neboli Jojákem jeho jo kurva jo vojáci se nedá zapomenout.Doupov byl druhý domov :)

Zdravím Ivko, po dlhej dobe som zase zabrúsil na tieito stránky, vyprovokoval ma k tomu telefonát Honzy Keříka, ktorý slúžil v rokoch 78-80. Tak si znovu pripomínam chvíle a teším sa na stretnutie v máji. Nech Ti slúži zdravie v rámci možností a dúfam, že sa uvidíme.