ZVS ve vzpomínkách

Mjr. Hodina! Toho pamatuji z roku 1990! To již byl plukovník. Tělovýchovný náčelník. Rovnej chlap, který dokázal poradit.

V roku 1990 bol Hodina pplk. a nie plukovník a bol ZVT. Telovýchovný náčelník bol mjr. Soustružník. Si čatár Kortan? Je pravda, že pplk. Hodina bol super chlap. Večná škoda, že nás 12.11.2021 opustil.

V r.73-75 byl mjr.Hodina velitelem 1 praporu , kde jsem sloužil na 2.rotě a 3 četě.Můj velitel byl por Staňkovský.

Já byl v CHebu 75-77 na 1.praporu a co já vím tak mjr.Hodina náčelník štábu praporu velitel pplk.Boldiš

Máš pravdu Hodina velel praporu po dobu když byl Boldiš ve škole.

Je zajímavé ,že po téměř 50 letech,řešíme a pomatujeme kdo,kdy,kde na tom našem 1.praporu co dělal.Stankovského pomatuji za mě tuším poručík potom tam byl velitel 1.roty Naumov a 3. roty Rmbousek technik za mě už por. Krechler,ale z vyprávění jsem slyšel o mjr. Harákovi velitel čtz. kapitán Zeman ,když tak Jromíre pošli meila pokecáme.

Asi jsme se potkali jsme potkali já jsem byl na 2.msr od dubna 73.V přijímači byl můj velitel družstva svob. Dragúň.Měl jsem být nabíječ lehkého kulometu, ale poslali mě do kurzu a byl jsem střelec ze samopalu - motospojka. Mým mazákem byl Karol Kováč.V červnu jsem byl převelený na Velitelskou rotu jako motocyklista -směrník. Stankovský byl podporučík , Hodina byl velitelem praporu po dobu když byl mjr.Boldiš ve škole a vrátil se jako podplukovník.

Když jsem byl na podzim 1973 v rámci Velitelské roty převelen z Velitelské čety na Průzkumnou četu řekl mi náš přímý nadřízený zpravodajský náčelník mjr.Andrejs,že bych si měl udělat III.třídnost průzkumník.Už se připravovali čtyři,kteří přišli z PŠ a kurzů,ale ti měli častečné znalosti.Dostal jsem některé předpisy a začal se učit Cizí armády,jednalo se o vojenskou techniku,zbraně,hodností a rozmístění některých jednotek armád USA a NSR.Asi po dvou týdnech jsme měli zaměstnáni na učebně a přišel tam mjr.Andrejs a byl překvapený co jsem se stačil naučit.Druhý den jsem měl službu Pomocníka DR.Mjr Andrejs si ráno vyzvedl klíče od učebny,že tam bude mít školení pro vojákz z povolání.Asi za hodinu si mě nechal zavolat na učebnu.Byli tam převážně velitele motostřeleckých rot a měli na programu Cizí armády,asi jim to moc nešlo.Mjr Adrejs řekl " A nyní vám ukážu co se dokáže voják základní služby naučit za dva týdny".Rozdal jím fotografie a obrázky techniky a hodností.Já jsem šel kolem stolu a poznával co to je.První kolo bez jediné chyby, musel jsem se otočit,oni si vyměnili a já šel na druhé kolo znovu bez chyby.Když jsem potom šel na oběd potkal jsem ppor.Stankovského,který byl mým velitelem roty v přijímači.Stěžoval si ,že dostali pojeb, a za tři týdny mají školení znovu a musejí znát to co já jsem znal dnes,protože za ty tři týdny já budu zas o kus dál.Tu zkoušku jsme udělali všichni.

Brigáda
(Jaromír Ivan, 29. 5. 2022 22:34)
Nastoupil jsem 1.4.1973 na 3.četu , 2.rotu,1.prapor .Velitelem roty byl podporučík Stankovský,velitel praporu mjr.Hodina a velitelem pluku podplukovník Jaroslav Nakládal.Zajímalo by mě zda je zde ještě někdo kdo žije a sloužil také u této roty.

Museli jsme se potkat i já jsem nastoupil na 2.msr 1.4.73 v přjímači byl mým velitelem družstva svob.Dragúň.Potom jsem byl na Vízu v kurzu motocyklista-směrník a byl zařazen na funkci střelec ze samopalu-motospojka.Mým mazákem byl Karol Kováč. Ještě si vzpomínám na jména Adámek ,Štrbánik, Utendorfský,Přikryl,Varga,Kahánek,Čerňanský,Ivan.Nevím jestli byli všichni z 2. roty.Velitel praporu byl mjr.Boldiš,Hodina byl náčelník štábu ,ZVP kpt.Gajdoš ,zbrojíř nprap.Ordoš ,technik mjr.Herák.V červnu 73 jsem byl převelený na Velitelskou rotu Velitelskou četu ,moto družstvo pozdějí v rámci roty na Průzkumnou četu a od září 74 na nově vzniklou Průzkumnou rotu.

Když jsem v dubnu73 nastupoval k útvaru jel jsem z Ostravy zvláštním vlakem . Každou chvíli jsme stáli a dávali přednost pravidelným vlakům. Když už skoro večer přijeli jsme do Plzně tam část nás musela vystoupit a vlak pokračoval do Jižních Čech odkud přijel další vlak a pokračovali jsme do Chebu , kde jsme dorazili pozdě v noci. Od nástupiště až k V3S které stály před nádražím stáli vojáci a sledovali ,aby nikdo nezmizel. V kasárnách nás dali do kina a promítali filmy po malých skupinách nás odváděli před komisi ,která určovala zařazení.Já jsem dostal 2.msr nabíječ lehkého kulometu. Když jsem se pozdě v noci dostal na světnici materiál , který byl na posteli jsem naházel pod postel podepsal jeho převzetí a šel spát a ráno začala vojna.Dodnes si pamatují jméno prvního velitele družstva ,svob.Dragúň. Prošel jsem několika funkcemi a vojnu dokončil jako svobodník starší průzkumník- střelec na Průzkumné rotě. Poslední den byl nástup celého pluku tam se předávaly odměny .Já jsem foto u zástavy. Odevzdali poslední věci a na večeří už šli v civilu .Rozloučili se na rotě a odešli do kina.Během večera měly být vypravený tři zvláštní vlaky .První na Karlovy Vary a dál na sever Čech ,druhý na Plzeň a jih Čech a třetí ,kde nás cestovala většina ,směr Plzeň ,Praha a dál na Moravu a Slovensko. Před každým odjezdem přišel evidenční důstojník předal Vojenské knížky a Povolávací rozkazy ,které sloužily jako jízdenky. Tak to bylo i před naším odjezdem .Postupně jsme chodili ke stolu převzali doklady a pokračovali na přistavené V3S .Už odešli i někteří kamarádi z roty a stůl byl prázdný . Zůstali jsme tam sedět čtyři z naší roty. Já Pomocník výkonné praporčíka , ZVP, starší řidič -technik roty a starší radista. Evidenční důstojník nám oznámil ,že naše Průzkumná rota, která vznikla v září , bude od dubna doplněná větším množstvím vojáků ,jednak povolanci ,absolventi kurzů a PŠ ,a příjde nová technika a naším úkolem bude pomoc s rozjezdem roty, bude se jednat asi o šest týdnů. Co si nadsloužíme se nám bude počítat jako vojenské cvičení v záloze. Přišel i velitel vozu jestli už mohou jet. Byl tam i náš přímý nadřízený Zpravodajský náčelník mjr. Andrejs.Pak se začali všichni smát a se slovy:"Celou vojnu jste vyjebavali vy s námi tak můžeme jednou my s vámi"a předali nám doklady.Oddechli jsme si až se rozjel vlak se kterým jsme jeli jen do Prahy a tam přestoupili na civilní a pokračovali domů.

Začátkem roku 1974 bylo velké cvičení. Téma bylo silný nepřítel nás napadl musíme ustoupit , budeme doplnění jednotkami z Moravy a Slovenska a Sovětskou armádou z Mimoně a bude zahájen protiútok.Podílela se na tom skoro celá divize. Naše průzkumné družstvo na OT 65 bylo s tanky naloženo na vagony a odjeli jsme.V noci jsme dojeli stanice Doksy ,tam jsme dostali rozkaz samostatně se přesunout do Sychrov provézt průzkum a najít prostor pro štáb.Jeli jsme v noci a ráno kolem 5. hodiny hlásil řidič,že mu klesl tlak oleje.Zastavili jsme dva se postavili před a za OT a baterkami upozorňovali řidiče na překážku,řidič s dalším členem osádky zjišťovali závadu velitel družstva zůstal u vysílačky.Byla to praskla trubka a část oleje vytekla.I když byla ještě tma poznali jsme,že to je obydlena oblast.Ze tmy se ozvalo:Babino to nejsou rusi to jsou naši: a hned se zeptal kolik nás je.Odpověděli jsme ,,Pět"a chvíli přišli starší manžele a v košíku nesli hrníčky ,konvici s horkým čajem a koláče.Poděkovali jsme za pohoštění a zeptali se jestli poblíž není nějaká organizace kde by měli motorový olej .Ten pán nám řekl,že asi kilometr odsud jsou garáže ČSAD ,nebylo nic vidět stáli jsme pod kopcem.S řidičem jsme si vzali tankistické kukly,které se používaly během přesunu,malý kanystr na záda SA 58 a vydali se na pochod .Asi 5 minutách jsme vyšli na kopec a uviděli město ,byl to Turnov.Našli jsme garáže a v 6 hodin proběhli vrátnici po povolení od mistra nám dali 5 litrů oleje.Vrátili jsme se doleli olej řidič se pokusil prasklinu utěsnit ale nepomohlo to ,chvíli po nastartování motoru to znovu prasklo.Ve vysílačce se začaly ozývat nejdříve šumy pak se to zlepšilo a podařilo nahlásit situaci.Krátce na to nás předjela kolona našeho pluku.Na konci jela PAD mechanici nám to opravili a mohli jsme pokračovat do cílového prostoru.Asi za den a půl jsme se začali na Doupov na našem OT se začaly objevovat závady a jeli na konci kolony za námi jela už jenom PAD,která uzavírala kolonu.Do žadných akci jsme se nemohli zapojit.Dojeli jsme až na Doupov a tam už závady byly tak velké že jsme byli nepojízdní.Přesedli jsme na V3S kde byl stan ,maskovací sitě osvětlovací souprava pro štáb.Řidič zůstal u OT a byl odtažený na opravu do Podbořan tam chodil skoro 4 měsíce jako směna do kuchyně.Nic tam neopravili a na konec tam musel odjet UAZ a AV8 dotáhli OT do Chebu a tam to opravili.

V létě 1974 probíhaly u útvaru velké prvěrky ,které měly být zakončeny výjezdem celého pluku na Doupov.Už byl určen zpětný odřad ,který zůstane v kasárnách a bude zajišťovat činnost.U nás to byl voják ,který byl před krátkou dobou převelený k družstvu písařů i když jsem určen do vyčleněných sil ,aby nedošlo ke zmatkům bylo určeno ,že ho do doby výjezdu zastoupím.Nejdříve byla vyhlášena Bojová pohotovost pozdějí Zvýšená bojová pohotovost .Některá technika vyjela na nástupiště.Neustále pobíhaly skupiny vojáků ,které by při ostrém BOPO nakládaly různý materiál . Výjezd byl plánovný postupně mezi 16.-18. hodinou.Někdy po poledni zazvonil a ozval se náš bývaly velitel roty kpt.Škrdle,který byl operačním důstojníkem na štábu a oznámil mi ,že ho to už nebaví a odchází Na Výsluní a kdyby se něco dělo ať mu pošlu řidiče s Gazem.Hned jsem zašel za tím řidičem a oznámil mu to.Za nějakou dobu znovu telefon a kpt.Škrdle ,že se vrátil a ten Gaz by měl přjet ke štábu šel jsem to oznámit řidiči.Když jsem se vracel ozval se od štábu výstřel a pak výbuch,byl to škapnel,dívali jsme se z okna a viděli jak kpt.Škrdle opět nabíji signální pistoli a střlí zelenou světlici bylo po 14. hodině .Už to nešlo zastavit nečekali jsme na rozkaz od DVT a vyhlásili výjezd.Ještě jsem pomohl s výdeje zbraní předal službu a přidal se k družstvu , které podle bojového rodělení mělo vyjet na státní hranici na rotu PS Dubina.Když byly nácviky BOPO vždy jsme přijeli k DVT tam se ohlásili a vrátili nebo se přdali k zbytku čety.Tentokrát jsme přijeli k DVT velitel družstva se ohlásil dostal zapečetěnou obálku ať jedem.Naprotí stanoviště DVT byla velká tabule na kterou se křídou psala omezení při poplachu např.Bez vývozu nemocných z ošetřovny ,Bez vývozu ostého střeliva ,Bez vývozu zásob PHM ale Bez výjezdu na SH tam nebylo tak se jelo. Ve městě nastal zmatek v dopravě ze všech tří kasáren vyjižděla bránami vojenská technika všechno řídili vojenští regulovčíci .Na kpt. Škrdleho všichni křičeli vy jste vůl ,ale už bylo pozdě.Když jsme už byli za městem seděl ve věžíčce zkoušel otáčení a míření kulometu a tarasnice .Když jsme projížděli jednou zatáčkou uviděl jsem v zaměřovačí ,že za námi jede Gaz .Mysleli jsme že to jsou rozhodčí prověrek řidič ještě přidal už bylo blízko Hraniční pásmo.Po chvíli se Gaz znovu objevil a blikal světly.Na kraji lesa jsme zastavili já zůstal v OT kulomet namířil na příjezdovou cestu ostatní zalehli za stromy.Přijel DVT a hned se ptal po obálce ,překontroloval ,že není porušena a řekl ať se vrátime.Vysílačkou jsme spojili se zbytkem čety a odjeli do záložního prostoru ve Střížově.Kpt.Škrdle z armády odešel údajně k celníkům.

Někdy na podzim 73 poslali mne a ještě jednoho z moto družstva na štab pomáhat s likvidaci starých papíru hlavně map .Mezi štábem a kruhovým cvičištěm jsme udělali hromádku a zapálili a postupně přinášeli a přidavali ,aby oheň nebyl příliš velký.Vždy jeden hlídal oheň a druhý šel pro papíry.Počasí bylo nepříjemné foukal silný studený vítr a drobně sněžilo.Přinesl jsem další papíry kolega kouřil a říkal něco jako " štabori" ,byl to slovák někde od Nitry a mluvil více maďarský než slovenský,pokýval jsem hlavou a šel pro papír .Vrátil jsem se a on na mně ,"Hovorím ti štáb horí",podíval jsem se roh a měl pravdu.Pod štábem byl sklep ve kterém byly uskladněny brambory,aby to větralo bylo jedno okno otevřeno a byl tam daný balík slámy.Jak foukal vítr tak kus papíru vletěl na slámu a ta začela doutnat .Zašel jsem dozorčím písařem že mu hoří štáb jestli nemá minimax nejdříve nevěřil pak byl podívat a telefonický vyhlásil poplach požárnimu družstvu, které bylo na TOP.Zrovná na štábu skončila nějaká porad a důstojníci vycházeli ven .Za chvíli přijelo požárnické auto ,byla to malá cisterna V3S.Když to velitel držstva viděl tak si myslel ,že to cvičení, a nejbližšímu důstojníkovi,byl mjr.Blecha ,podal hlášení a považoval to za ukončené.Všichni začali křičet ať už hasí,že opravdu hoří.Nastal šok vyšlo najevo,že nemají vodu ,protože už začínaly mrazy byl příkaz,že cisterna musí stát na dílně kde nemrzne .Jenomže mechnici potřebovali místo tak vyjeli ven a vypustili vodu V civilu jsem byl hasičů z cisterny jsem sundal dlouho tyč s hákem ,balík slámy neporušený vytáhl ven a lopatou na něj naházel sníh ,který byl navátý kolem zdí štábu .Mjr. Blecha si zavolal velitele TOP a řekl mu ,že do dvacetí minut chce seznam všech viníků a tresty určí sám.

Z kinosálu bylo občas slyšet rockové melodie. A budova PDA poskytovala azyl lidovým tónům a pochodům. Vzpomene si někdo?

Omlouvám se vypadlo mi jedno slovo: o jídlo jsme neměli nouzi:

Koncem března 1975 odjel celý pluk na cvičení na Doupov.Pro mě a další to bylo poslední cvičení před civilem.My jako půzkumaci,pokud jsme nebyli v nějaké akci,jsme se zdržovali poblíž štábu a zajišťovali maskování a střežení,tam bylo zajištěno i stravování.Poslední den před návratem do kasáren jsme šli na večeři a tam nám řekli,že mají závadu na kuchyňi a dovezli ve várnicích jídlo jen pro vojáky z povolání a my si máme zajít k 1.praporu,ale nikdo nám neřekl kde to je.Jsme průzkumaci,ať si to najdem.O jídlo jsme neměli ,už před odjezdem na cvičení jsme dostali větší konzervy s masem a další jídlo pro případ kdyby jsme zůstali v akci bez možnosti dostat se ke kuchyni.Vzali jsme si alespoň čaj a chleba,když jsme procházeli kolem jídelny pro vojáky z povolání byl tam koš s přídavky pro ně,na špalíky nakrájený suchý salám,tatranky a pomeranče.Následoval krátka porada a rozdělení úkolu.Já jsem odlákal obsluhu elektrocentrály,další odpojil kabel k osvětlení kuchyně a jídelny další sebrali koš.Nastal zmatek,mjr.Kučera pobíhal s pistoli v ruce,na dvou naších OT byly zabudovány větší světlomety ti z nás,kteří tam byli hned začali svítit ovšem na opačnou stranu.V bojových OT byly zásobníky pro náboje do tarasnice,do nich jsme dali co jsme sebrali.Asi 200 metrů od našeho stanoviště na cestu jsme dali koš a kuchaři si vzali,když jeli pro zásoby na snídaní bylo to ve směru kde jsme svítili světlomety.Ráno začali kolem našeho stanoviště chodit dva majoři,na jména si už nevzpomínám,jeden byl zástupce velitele pro výcvik a druhý z politické skupiny.Když odcházeli řekl jeden:" Že jste to byli vy je jisté,ale nikde není žádná slupka nebo obal jste dobří takhle nás už dlouho nikdo nepřevezl."

Každý rok byly dvě soustředění průzkumných jednotek celé divize.Zimní bylo na Cechu sv.Víta u Marináských Lázní a letní u Chebu pod Komorní Hůrkou v místech kde byl násep za války plánované dálnice.Oba prostory byly blízko hraničního pásma,když se chodilo na výcviky bylo třeba dávat pozor,aby jsme se nepotkali s hlídkami PS.My jsme to tam znali a při topografii jsme radějí chodili přes Kamorní Hůrku ke koupališti Amerika kde byla hospůdka a v ní šefoval otec jednoho řidiče OT z Chemické čety,ten voják bydlel ve Františkových Lázních.Ani jednou se nestalo,že by nějaká jedotka přišla do kontaktu s PS. Při soustředění v létě 1974 nám počasí přálo bylo teplo a nepršelo,všude byl písek cestičky se musely uhrabovat a lemovat kameny.Z barevných kamínků a kamenů se sestavovaly různé mozajky.Při jednom nočním výcviku vystřelila nějaká jednotka poblíž hraničního pásma světlici druhá jednotka vystřelila jinou a pak to zopakovali.Podařilo se jím vystřílet signál, který použivala PS pro narušení státní hranice-proryv do vnitrozemí.Rota PS ,která byla v tom úsek vyslala poplachovku na kontrolu hranice.Ráno byl nástup celého soustředění,bylo povoleno používání pouze osvětlovacích světlic"padáčku" a pouze do 500 m od tábora.

V roce1974 sloužil na Velitelské rotě na Chemické četě svobodník-velitel družstva,který bydlel v Aši,když měl vycházky jezdil domů,aby nemusel spěchat vždy ho někdo z příbuzných nebo kamáradi večer dovezli.Varovali jsme ho,že už to je mimo okruh posádky,dlouho to vycházelo.Až jednou zajel domů vzal si civil a šel na zábavu.Večer asi ve 23 hodin,když už se chystal k odchodu,přišla hlídka PS a kontrolovali Občanské průkazy,ale on nebyl schopen se legitimovat tak ho sebrali.Ještě před půlnoci to volali na posádku a DVT to oznámil DR.Bylo štěsti,protože ten svobodník byl domluvený s DR,že když to nestíhne do půlnoci ať to nehlásí,že půjde přes plot.Ráno v neděli musel přijít velitel roty mjr.Kučera byla sestavena ozbrojena eskorta a Gazem odjeli do Aše.Hned po návratu byl svobodník předveden na štáb,kde už čekal náčelník štábu pplk.Dvořák.Ten mu začal domlouvat,že on jako poddůstojník a velitel družstva porušuje předpisy.Svobodník mu odpověděl ,že nikdy nechtěl být voják,poddůstojník ani velitel družstva a sundal si obě pecky a dal mu je na stůl a už jako vojín šel do basy.Za tři dny byly nějaké prověrky a Chemický náčelník zařídil u velitele pluku přerušení trestu.Jeho družstvo udělalo prověrky na výtečně a zbytek trestu byl podmínečně zastaven a asi za2 týdny byl znovu povýšený na svobodníka.

Podzim1974 byl v některých částech republiky deštivý.Začátkem října se jednou k večeru objevila před štábem T 603 a začalo velké pobíhání vojáku z povolání.Přišel rozkaz,že náš pluk má poslat do Východních Čech vojáky na pomoc při sklizňi cukrové řepy.Padlo to i naší jednotku.Průzkumná rota vznikla teprve v září a stav mužstva byl naplněný za dvou třetin ostatní byli v přijímači,v kurzech a PŠ.Na konec se podařilo sestavit skupinu asi dvaceti vojáku.V noci jsme byli vybaveni materiálem,oblečením a sbalili se.Ráno po snídani jsme dostali jídlo na celý den nasedli do aut a odjeli,už si nevzpomínam kolik nás celkém bylo.Když se blíži cíl začala se kolona rozdělovat do míst ubytování .Naše skupina dvě V3S,v jedne byla naše rota ,která jednotka byla v druhé si nevzpomínam.Jela s námi TATRA s lehátky a dalšími věcmi.Jedna skupina byla ubytována v Sobotce na fotbalovém stadionu a naše v sousední obci Čálovice v hospodě na sále.Hned po ubytování už někteří šli vyzkoušet hospodu .Ráno přijela TATRA bez plachty a zavezla nás za první skupinou kde jsme měli vždy snídani.Potom už jsme jeli pole.Naším úkolem bylo v místech kde byla půda zamokřena a nemohla tam vjet sklízecí technika řepu ručně vytrhat a sekačky,srpy a mačetami odsekat listí.Na poli jsme dostali jen svačinu oběd byl až po návratu na míště ubytování.S hygienou to nebylo moc slavné i když jsme mohli používat zařízení pro ženy měli jsme dohromady čtyři záchody,čtyři umyvadla a malý elektrický ohřívač vody.I když jsme vodou šetřili museli jsme se mýt postupně nejdříve spěchali ti co už navazali kontakty v hospodě s místními štamgasty.Měli jsme mezi sebou dobré zpěváky,když spustili "Kde je moje máma "nebo "Válka na Itálii"už jsme byli jejich kluci v blízkém okolí nebyla žádná vojenská jednotka tak jsme vzácní.Jak to bylo dál zase příště.