ZVS ve vzpomínkách

Z Aše byl také por. Jarda Naumov, velitel 1.roty, 1.praporu. Při brigádách na stavbě obchodňáku v Aši (74.rok), nás bral k jeho mámě na oběd. Bezvadný chlap i velitel.

Jarda Naumov bydlel ve stejném domě, jako já. Teď bydlí v Podbořanech.

Dík za info.
Tak to je tedy krásná shoda náhod. Snad se ještě někdy sejdem..?
Když ne tady, tak tam "NAHOŘE" určitě. Měj se hezky chlape.
Zdraví Tě Pavel Brůha ze Šumperka. bruhapavel@email.cz.

Na první vánoce 1973 si noc nevzpomínam ,na ty druhé 1974 si vzpomínám stále.Na nově vzniklé Průzkumné rotě jsem pomocník Výkonného prpaporčíka oba dva jsme měli slíbené opušťáky a chtěli jet oba na vánoce.Když přišel VP ze štábu,kde byl podepsat Výchazkové knížky už se tvářil divně a nakonec mi řekl,že on pojede na vánoce a já na Sivestra ,že já mám v lednu dovolenou a dostal jsem za všechny zásluhy tři dny navíc a březnu už jdu do civilu.Na štědrovečerní večeři byl vydán časový rozpis,aby se nemuselo stát v zástupu venku a na schodech.dozorčímu kuchyně jsem předal lístek s názvem roty a počtem porcí a šel si sednout.Tácky s večeři roznášeli kuchaři a vojáci od RTZ.Přišel za mnou dozorčí a ptal se kolik porcí ještě chybí podíval jsem se a řekl tři.Dojedli jsme a zjistili,že čtyři tácky máme navíc ,uděláli jsme dvě větší a podařilo se to tajně odnest na rotu.DR otevřel sklad zbrani ,tam bylo nejvíce chladno,dozorčí zamknul sklad já ho zapečetil.Hned ráno jsme jídlo vytáhli a dali do místnosti kde byly prostředky pro úklid.Po snídani někteří vojáci zůstali na světnicích nebo na PVS nebo na učebně já jsem překontroloval pořádek a šel na televizi na PVS.Ozvalo se hlášeni soudruhu plukovníku ,na útvaru byli jen podplukovníci.Přišel pro mne pomocník DR,že přišla kontrola chce vidět kdo tom tady velí.Představil jsem se a on mi řekl ,že je ze skupiny ZVP Západního vojenského okruhu a v tu chvíli přicházeli velitel roty por.Nejezchleba a máš přímy nadřízený zpravodajský náčelník mjr.Andrejs.Všichni se představili přidal se k ním major ze štábu který plukovníka doprovázel.Překontrolovali u dozorčího pečetě na skladu zbraní a skladu materiálu VP a prošli celou rotu.Na závěr plukovník řekl,že to to nejlepší co ten viděl a divil se ,že celou řídí pevnou rukou obyčejný svobodník a navrhl pro mně a DR opušťáky.Já jsem to nevyužil a požádal ať ten můj dostane pomocník DR tak i stalo.

Byl jsem v CHebu 75-77 vzpomínám,že jedny vánoce jsem byl doma asi ty druhé a to samé na Silvestra jednou doma jednou v kasárnách.Na štědrý den jsme se vraceli z nějakého cvičení jako vlakem ,technika na vagonech naložená OT-64,V-3S nějaký Gaz-69 nebo UAZ přijeli jsme do CHebu na nádraží už se stmívalo lampasáci utekli domu no nestihlo se to složit a přesunout do kasáren tak jsme tam zůstali,museli jsme to hlídat už nevím kolik nás tam zůstalo taky nějaký absík tam byl s náma ,ale byl dobrý ,sehnali jsme si nějaké občerstvení ,žádnou štědrovečerní večeři jsme neměli a taky jsme to přežili to by dnešní 18-20 letí asi neustáli,asi by si stěžovali,že neměli teplou večeři , taky jsme zjistili,že nám málem spadnul gazík už byl předníma kolama z vagonu dole ,tak jsme ho rukama nějak hodili zpět na vagon to o tom ani lampioni nevěděli to dobře jenom by řvali a vyhrožovali ,že nás zavřou.Vzpomínám,že jsem měl jednou na Nový rok tzv.lítačku jeden absík no asi ,,bylo nás pět ,,chodili jsme po hospodách a kontrolovali jest-li nějaký voják československé armády nenarušil bdělost a bojeschopnost ,v restauraci OHŘE všichni určitě znáte ,jsme našli spícího vojáka v košili ten tam ,snad byl od večera absík sním zaklepal on začal nadávat běž do pí.... tak ho nechal být ,dali jsme si pivo na stojáka a šli dál ,tak to je zatím vše ,hezké Vánoce hodně zdraví do nového roku,až si na něco vzpomenu tak zase napíši Milan

Zdravím pamětníky a tím pádem ještě chlapy,což se dnes o mobiloidech nedá říci..Jednou jsem s návštěvou rodičů vyrazil za Cheb do F.Lázní a na Komorní Hůrku.Samozřejmě načerno mimo Cheb.Náhle se na vrchu malé bývalé sopky vynořil pplk.Boldyš s dámou.Tak jsem vzorově pozdravil a čekal co bude.On však podal ruku mým rodičům a prohodili pár slov a šel dál,opravdu charakter a vždy jsme vycházeli slušně.Ale už to je ....46 roků.A nebylo to za husitů. Ahoj všem a pěkné Vánoce 2021.

Už si z té doby moc nepamatuji . Byl jsem v kasárnách E. Thalmana na dělostřelecké rotě jako střelec . Jména kluků si už taky nepamatuji . Vzpomínám si akorát na cvičení na Doupově . Mrzí mě že nemám ani žádné fotky pokud si mě někdo pamatuje a nějaký hmatatelný vzpomínky má byl bych rád kdyby se ozval .

Neslúžil s tebou Imro Csáky?

Foto od 1.bat.DO do září 1985 jsou umístěny na tomto webu.

Komu to jméno něco říká ? Sloužil jsem u protiletadlové 75-77.

Na podzim 1974 byl po plk.Vondrákovi jmenován novým velitelem divize plk.Líška.Oba dva přijeli do Chebu nejdříve se nový velitel představil na štábu vojákům z povoláni potom přijal vojáky ,kteří o něco žádali.Jednalo většinou o převelení do posádek blíže jejích domovů.Následoval nástup celého pluku po představení a projevu nového velitele divize následoval slavnostní pochod .Už když naše rota pochodovala pod tribunou se tam o něčem bavili ,když přešel celý pluk tak velitel pluku pplk.Nakládal vyhodnotil,že nejlépe pochodovala jednotka důstojníka Nejezchleba což jsme byli my průzkumná rota.Jenom doporučil vojákům roty,aby naučili pochodovat absolventy.A potom následoval šok ,nový velitel divize požádal o ještě pochod celého pluku,ale se zpěvem.Naše rota byla skoro na konci tak jsme hledali kdo co zná.kdzž se našla písnička kterou ználo nejvíc z nás tak ti dostali za úkol co nejvíce řvát.Nebyli jsme sami komu to nešlo.Hned příšti týden byla na rozvrhu zaměstnáni pořadová příprava ,pochod se zpěvem.

Rok 1980, podzim, těsně před odjezdem na bramborovou brigádu.
Tankový Prapor.
Jednoho dne si nás nechal náš velitel npor. Šmakal nastoupit na buzerák. Stáli jsme tam všichni jak svatí za dědinou, očekávaje co zaaaseee bude.
Velitel se postavil na řečnický stupínek a dlouho si nás všechny prohlížel. Vedle mně stál můj kamarád Jirka Zvěřina a já jsem mu zakřivením pusy lehce špitnul,“to jsem zvědav, co zas bude“?
Neumím to, ale pokusím se to napsat ve slovenštině, jinak by to nemělo to kouzlo.
Najednou velitel hlasitým a rázným hlasem prohlásil. „ Vojaci, idětě do civilného sektoru, Důfam, že každý z vás vie, ako sa má správať. Né, že družtevíčky nebudů stíhať. Aby stě po návratě nemali problém. Keť to na vás prídě, strčtě kokota do měšej ďůry, ona vám ho ožužle a mátě klud.
Rozchod.
Všichni jsme se z brigády vrátili bez žádných problémů.

Ľubko Šmakal žije striedavo v Prahe a na Sk v Krupine. Je z neho fantastický človek. Veľa trénuje a behá maratóny.

Ve zkratce: Chebský dvůr, Špalíček, U pošty, Valdštejnská vinárna, Hvězda, Apollo, Fortuna, U koně, Na růžku, Snack bar, U krále Jiřího, Slávie, Nádražka, Na výsluní, Beta, Svoboda – Pičák, Hradní dvůr, Blaník, Bistro Roland, ...
Není li tu ten Váš, pak jej připište. Připomene li Vám některý název té doby nějakou tu příhodu, tak ji prosím přidejte.

Faninka z Apola bola velmi zaujímavá osoba a dobrá duša pracovala v šatni vždy nám poopravovala kabáty prišila putká a my sme jej z vďačnosti objednávali becherovku.Len málokto vedel ako trpela preto že robila šatniarku v podniku ktorý jej rodičom znárodnili komunisti.Bola to zlatá žena na svojom mieste.

Tak to som nevedel, že robila vo svojom vlastnom podniku. Bol som jej opravovať televizor a samozrejme , že som jej za opravu nezobral ani korunu. Niečo sa mi marí , že bývala v tých miestach kde býval mjr. Orság. Vydrúzgali sme spolu fľašu nejakého chľastu a boli sme kamaráti. Mne sa ta oprava jej televízora vrátila stonaásobne. Čo ako bolo Apolo plné hostí, mne s kamarátom ,alebo priateľkou sa tam vždy našlo miesto. Jediné čo je mi ľúto, je to , že som sa s ňou nebol rozlúčiť, keď som odchádzal do civilu.

Ja si spomínam ešte na OhŘe bol to podnik za riekou a šlo sa tam cez krásný historický železný most ten most mal oddelenie pre auta a pre chodcov.Raz nad ránom som sa vracal zo zábavy pekne podgurážený a v polovici mosta pre peších na to úzkom chodníčku som sa stretol s koňom nevedel som spočiatku či sa mi to sníva alebo mám delírium a to sú snáď prvé príznaky.Neodolal som a dotkol som sa toho koňa a on bol naozaj živý.Ten kôň tento dotyk pochopil po svojom a zatlačil ma k zábradliu toho mosta a mňa napadla genialna myšlienka stal son si na to zábradlie a nasadol som na toho koňa a to bol začiatok konca kôň sa dal do poklusu a uháňal somnou na jazdeckú dráhu ktorá bola lemovaná topolmi ja som sa bál zoskočiťa kôň odmietal zastaviť a takto som na ňom jazdil až do svitania až pokým to kôň namieril do maštale.Došiel som na armaďák a zaspal som unavený spánkom spravodlivých.Zobudil som sa okolo obeda bola nedela a premýšlal som bol to sen , skutočnosť alebo dôsledok opice.Vybral som sa teda na miesto činu na jazdeckú dráhu tam som stretol jedného pána a po chvílke váhania som ho oslovil a porozprával som mu môj príbeh on sa pousmial a hovorí to je jasné naša kobylka Andula má trombózu a preto ju nemôžeme uviazáť je už stará a chorá a nikto na nej už nechce jazdiť a ona z času na čas si vyhliadne nejakú obeť a dnes večer ste to bol páve vy.A od tej doby sa koňom snažím vyhnúť a zásadne ich nehladkám i keď ma toto ušlachtilé zviera úžastne fascinuje.

….. omlouvám se za překlepy, ale ten kapitán byl pro mě tehdy frajer.....

1.tankova rota 1979-1981 vel.lubos smakal super chlap z krupiny
u delove koule